Kurtzer doch gründlicher Bericht

Rok 1620 je v obecném povědomí spojován především s listopadovou bitvou na Bílé hoře. První roky třicetileté války byly v Českých zemích ovšem bohaté i na některé neválečné události, které se rychle dostaly do obecného povědomí minimálně v kontextu Čech. Jednou z nich byl bezpochyby výbuch jičínského zámku 1. února 1620, o kterém pojednává jeden z drobných tisků uložených v Knihovně VHÚ Praha.

Abychom objasnili událost, ke které tehdy v Jičíně došlo, je třeba vrátit se o několik let do minulosti. Jičínský zámek byl dostavěn teprve roku 1616 a to Albrechtem Janem Smiřickým. Ten ovšem o dva roky později zemřel bezdětný, díky čemuž vyvstala otázka, kdo smiřický majetek zdědí. Posledními žijícími potomky tohoto starobylého rodu byli sourozenci Albrechta Jana – slabomyslný Jindřich Jiří a jeho dvě sestry.

Starší z nich, Elišku Kateřinu, nechal již roku 1608 zavřít její otec na Hrubé Skále a později na Kumburku kvůli jejímu poměru s panským kovářem. Osvobodil ji až po dvanácti letech roku 1619 Ota Jindřich z Vartemberka, který si ji vzal za manželku. Tento krok učinil jistě se zištnými pohnutkami, protože záhy vznesl nárok na část smiřického panství.

Poručnicí slabomyslného Jindřicha Jiřího se mezitím stala mladší ze sester Markéta Saloména provdaná za Jindřicha Slavatu z Chlumu a Košumberka, která se tak stala také nejvážnější uchazečkou o celý smiřický majetek, a tedy i o jičínský zámek.

Zámek přesto obsadila Eliška Kateřina za pomoci vojáků Oty z Vartemberka. S tím se ale její sestra nehodlala smířit. Dosáhla toho, že se do Jičína vydali královští komisaři vyslaní Fridrichem Falckým, kteří měli sepsat inventář jičínského zámku a dohlédnout na předání zámku Markétě Saloméně. V průběhu jejich návštěvy došlo k osudnému výbuchu střelného prachu, který byl uskladněn v zámeckém sklepě. Zahynulo při něm 41 osob. Ačkoliv nemáme spolehlivé informace o tom, jak k výbuchu došlo, většina dobových zpráv viní Elišku Kateřinu, která byla jednou z obětí katastrofy společně například se svým švagrem Jindřichem Slavatou.

Ovdovělá Markéta Saloména se stala opět poručnicí smiřického majetku, ne ovšem na dlouho. Po bitvě na Bílé hoře odešla roku 1621 s Fridrichem Falckým ze země a veškeré statky jí byly zabaveny. Většinu smiřického majetku získal Albrecht z Valdštejna, jehož matkou byla Markéta Smiřická ze Smiřic a byl tedy též příbuzným Smiřických. Těžce poškozený jičínský zámek nechal přestavět v barokním stylu.

Představovaný drobný tisk neviní z výbuchu zámku Elišku Kateřinu, ačkoliv zmiňuje její rozhořčení nad přítomností královských komisařů na zámku. Katastrofa podle něj vznikla proto, že opilí vojáci upustili zapálený doutnák na střelný prach, pro který šli a kterého bylo na zámku údajně několik tun. Pro zvýšení atraktivity u soudobých čtenářů tisk obsahuje mj. popis těla Elišky Kateřiny i obou královských komisařů po výbuchu.

Tisk, jehož text se rozprostírá na pouhých osmi stranách, neobsahuje žádné ilustrace. Jedinou jeho výzdobou jsou viněty na titulní a na poslední straně a jedna ozdobná lišta na druhé straně, tedy před začátkem samotného vyprávění. Exemplář uložený v Knihovně VHÚ Praha není opatřen žádnou vazbou, ale je pouze vložen do papírových desek.

Jazykově německý tisk o zkáze jičínského zámku je zajímavou ukázkou dobové publicistiky. Na jeho příkladu můžeme vidět, že již v raném novověku patřily mezi čtenářsky nejžádanější naturalisticky podané zprávy o katastrofách nejrůznějšího ražení.

Tisk si lze online přečíst v obrazové příloze tohoto článku.

Citace:

Kurtzer doch gründlicher Bericht, Welcher massen im Königreich Böhmen, das Schloss Gytschin (so zehen Meil wegs von Prag gegen Schlesien zu gelegeu) den 1. Februarii Neuen Calenders, diss instehenden 1620 Jars, durch einen sonderbaren Unfall, bey und off entzündung etlicher Tonnen Büchsen Pulvers, unversehens zersprengt, vnnd hierdurch viel fürnehme Herrn vnd Adelstands Personen, bevorab die abgeordneten Königlichen Herrn Commissarien jämmerlich vmb ihr Leben kommen. [S.l.: s.n.], 1620. [8] s.