Nová kniha historika Jindřicha Marka nazvaná Armáda barikád se zabývá přípravou Pražského povstání a mapuje tuto událost prostřednictvím desítky kapitol, které se věnují především otázce velení a koordinace celého povstání.
Pražské povstání se v minulosti stalo předmětem především ideologického výkladu, ve kterém hlavní roli hrály jak levicové síly, tak finální příjezd Rudé armády – osvoboditelky. S povstáním je dodnes spojeno mnoho mýtů, veřejnost o něm zhusta také nemá přesnou představu. Kdo však chce historii skutečně poznat, ten má nyní k dispozici další zevrubnou publikaci, která se snaží dobrat historické pravdy.
Autorem knihy Armáda barikád s podtitulem Přípravy povstání a velitelská odpovědnost za boje na pražských barikádách v květnu 1945 je historik Vojenského historického ústavu Praha Jindřich Marek. Kniha o rozsahu více než tří stovek stran analyzuje v jednotlivých kapitolách velitelské složky a jejich činnost během povstání. Autor využil některé své předchozí texty publikované ve čtvrtletníku Historie a vojenství z let 2005-2014 a pro potřeby knihy je rozšířil a doplnil na základě studia dalších pramenů.
Jak Jindřich Marek píše, cílem knihy bylo „zhodnotit možnosti, kvalitu příprav a samotného velení i šíři odpovědnosti těch, kteří se jako vojenští činitelé rozhodli při de facto spontánním výbuchu povstání v Praze vzít na sebe odpovědnost se všemi důsledky tohoto rozhodnutí a dovést povstání k vítěznému konci.“
Hned první kapitola je věnována veliteli Pražského povstání, brigádnímu generálovi Karlu Kutlvašrovi. Další část se zabývá vojenskou odbojovou skupinou Bartoš a jejím přípravám povstání. Dále je zde vylíčena činnost vojenského velitelství Alex, činnost vojenské komise České národní rady a radiostanice ANNA, samostatná kapitola se také věnuje vojenskému a zpravodajskému štábu Ústřední rady odborů.
Jedna z kapitol popisuje život a činnost velitele povstalecké oblasti Praha-východ plk. gšt. Františka Vejmelky. Další z částí je naopak věnována povstalecké oblasti Praha-západ a v pořadí osmá kapitola knihy se soustřeďuje na aktivity v úseku Praha-sever. Poslední část knihy je pak rozborem aktivit československých legionářů za Pražského povstání.
Kniha, kterou vydal Vojenský historický ústav Praha, obsahuje i četné fotografie z povstání, jsou zde ovšem i mapy ilustrující například postavení německých sil v Praze, ale i v oblasti Evropy, čtenář nalezne i mapu ukazující škody na domech během povstání.
Zajímavým aspektem knihy je také srovnání pražského povstání s povstáním v srpnu 1944 ve Varšavě a s vystoupením pařížského lidu rovněž v létě roku 1944.
RED