Malíř Břetislav Bartoš vytvořil v roce 1918 v Itálii portrét svého spolubojovníka, italského legionáře, podporučíka Jana Čapka. Oba tito muži stáli u zrodu Československého dobrovolnického sboru, založeného v italském zajateckém táboře Santa Maria Capua Vetere v roce 1916. Jan Čapek byl v létě roku 1918 nasazen stejně jako mnoho dalších legionářů do bojů na Piavě. Padl poblíž Fossalty dne 17. června téhož roku, shodou nešťastných náhod právě v den svých čtyřicátých druhých narozenin. Čapkův portrét vytvořil Břetislav Bartoš zřejmě ještě za jeho života nebo krátce po jeho úmrtí. Autor jej zobrazil v sokolské košili temně rudé barvy. Asketický, mírně podmračený výraz obličeje může být vyjádřením autorovy velké úcty vůči osobě, kterou velmi dobře znal.
Malíř Břetislav Bartoš (1893–1926) narukoval v roce 1915 k rakousko-uherskému 100. pěšímu pluku. Již v létě téhož roku přeběhl u Doberda na italskou stranu, dostal se do zajateckého tábora ve Finalmarině u Janova. Tady se Bartoš začal věnovat kreslířské a malířské práci, vytvořil zde množství skic, akvarelů, které zachycovaly každodenní život v táboře. Po návratu do Československa pracoval krátce v Památníku odboje, ale ze zdravotních důvodů opustil hlavní město a vrátil se do rodného Valašska. Zemřel předčasně na tuberkulózu v roce 1926.
Olej, plátno, 50 x 44 cm
Umělecké dílo bylo získáno do sbírek Vojenského historického ústavu formou nákupu v roce 1921.