Komunisté ji nenáviděli, snažili se proti ní bojovat všemi prostředky, mnohdy nebezpečnými a občas i absurdními. Mnoho proti ní však nezmohli. Rozhlasová stanice Svobodná Evropa patří do československých dějin, byla mezi širokou veřejností známá a populární. O historii československé redakce Radio Free Europe nyní vydal obšírnou práci historik VHÚ Prokop Tomek.
Úctyhodných více než čtyři sta stran má kniha nazvaná Československá redakce Radio Free Europe, s podtitulem Historie a vliv na československé dějiny. Knihu vydalo nakladatelství Academia, vedle textové složky obsahuje i fotografickou přílohu, která chronologicky zobrazuje jak samotné budovy, z nichž RFE vysílala, tak i měnící se osazenstvo československé redakce.
Některá jména pracovníků z padesátých a šedesátých let asi dnes mnoha posluchačům již nic neříkají, ale redaktoři jako Milan Schulz, Pavel Pecháček či Lída Rakušanová mají četní posluchači dodnes v živé paměti. Pro posluchače a čtenáře, kteří „Svobodku“ poslouchali, bude čtení knihy do jisté míry připomenutím známé minulosti; mohou si tak opět vybavit dnes stěží pochopitelnou dualitu médií, kdy z oficiálních zdrojů se jim dostalo jednoho obrazu reality a ze zahraničí druhého, výrazně objektivněji podaného.
Svůj text rozdělil Prokop Tomek do dvou hlavních částí. V té první nazvané Vývoj RFE popisuje historii stanice od jejího vzniku až po pád komunistického režimu, resp. do roku 1994. Kapitoly se věnují jednotlivým dekádám poválečné éry, samostatná část je věnována např. letákovým akcím v 50. letech, je zde i kapitola o podstatných změnách, kterými RFE prošla v 70. letech, nechybí ani část věnovaná úloze stanice při sametové revoluci v roce 1989.
Druhá část knihy se zabývá reakcemi na vysílání v samotném Československu. Tato část má analytičtější charakter, je zde rozebrána otázka vlivu zahraničního vysílání na situaci v zemi, najdeme zde i průzkumy poslouchanosti RFE a dalších zahraničních stanic (byť jde samozřejmě o průzkumy vzhledem k politické situaci ne zcela přesné – ale i samotný komunistický režim dobře věděl, kolik lidí zahraniční rozhlas poslouchá). Neobyčejně zajímavé jsou ty pasáže, v nichž se autor zabývá reakcí vládnoucí moci na vysílání, problematikou rušení vysílání a také akcemi Státní bezpečnosti proti RFE.
Kniha je seriózní vědeckým textem, zároveň je však skutečně velmi čtivě napsanou historií, ve které se prolínají velké dějiny, politika, s lidskými příběhy. Kniha není jakkoli zatížena názorovými předsudky, stereotypy, naopak velmi objektivně zobrazuje osudy stanice i dění uvnitř. Včetně pochopitelných vnitřních sporů, vzájemných animozit a problematiky vedení stanice či finančních otázek. Zatímco před rokem 1989 byla Svobodná Evropa vnímána černobíle - buď jako ztělesnění toho nejhoršího, co k nám přichází ze Západu, nebo byla v myslích běžných občanů glorifikována - dnes je možné se na její vysílání a existenci dívat s nadhledem, pravdivě a věcně. Přesně to také Prokop Tomek činí.
Příběh Svobodné Evropy je i příběhem celých československých dějin v druhé polovině dvacátého století. RFE a celý exil jsou součástí naší historie, přičemž skutečnost, že stanice po roce 1989 našla své nové působiště právě na území našeho státu, lze vnímat i jako svého druhu příhodné propojení obou linií. De facto to byl šťastný konec, byť pro samotnou českou, resp. československou redakci to znamenalo paradoxně její postupný zánik.
Andrej Halada