ZICH, Otakar, Vojenský zpěvník československý

Roku 1922 vyšel Vojenský zpěvník československý nákladem Československého vědeckého ústavu vojenského. Na jeho vzniku se podílela řada významných osobností, mezi nimiž měl hlavní slovo český skladatel a estetik dr. Otokar Zich (1879–1934). Ten celou sbírku sestavil a opatřil ji též teoretický úvodem, který pojednává o tom, jak sbírka vznikala, a věnuje se též vojenské písni jako fenoménu.

Myšlenka zpěvníku vzešla od dvou pracovníků Československého vědeckého ústavu vojenského Dr. Rudolfa Tschorna (1892–1939) a kpt. Františka Kučery (1874–1943). Ti nebyli pouze autory žádosti o sestavení daného zpěvníku, ale sami se aktivně podíleli na vytvoření soupisu nejnovějších vojenských písní, který obsahoval písně zpívané českými vojáky za první světové války. Některé z nich se později objevily v představované Zichově publikaci.

Většina textů i nápěvů pocházela z významných sbírek, kterými byly Erbenovy Prostonárodní české písně a říkadla, Sušilovy Moravské národní písně a sebrané Slovenské spevy. Na jejich základě rozdělil i Zich pochodovou část svého zpěvníku na písně české, moravské (a s nimi i slezské) a slovenské, i když si byl sám dobře vědom četných přesahů mezi těmito kategoriemi. Ke vzniku celého díla napomohla i Zichova dosavadní záliba v lidových písních, které sbíral po různých koutech Československa a z nichž též zařadil určité množství do vojenského zpěvníku.

Kniha je rozdělena do několika částí. Po úvodním textu o historii české vojenské písně následují hymny, mezi které jsou zde zařazeny tři skladby, Kde domov můj, Nad Tatrou sa blýska a Ktož jsú boží bojovníci. První obsáhlejší částí knihy je oddíl pochodových písní, který je rozdělen, jak bylo naznačeno již výše, na písně české, moravské a slezské a slovenské. Druhá část knihy obsahuje písně vojenské, které se zde dělí na písně o odvodu a loučení, o životě na vojně a o vojenských událostech. Dvěma dodatky jsou potom výběry z písní zbojnických a husitských.

Pro výzdobu svazku byly zvoleny ilustrace Mikoláše Alše (1852–1913). Stalo se tak prý proto, že právě tento umělec na svých kresbách ideálně vystihl duši českého a slovenského vojáka. Kniha žádný další dekor neobsahuje. Její původní obálka se ztratila při moderní převazbě, proto dnes působí velmi nenápadně.

Vojenský zpěvník československý je souborem řady převážně lidových písní, jejichž text se týká vojenských témat pouze v některých případech. Je tomu tak i u písní pochodových. Jak sám autor svazku poznamenává, při pochodu se mnohdy zpívaly i texty, které s vojenstvím nijak nesouvisely, proto ve zpěvníku najdeme třeba i písně Holka modrooká nebo Já do lesa nepojedu.

Zpěvník vznikl s nadějí, že bude přijat vojíny československé armády, které měl seznámit s mnohdy již pozapomenutými starými lidovými písněmi. Pro nás tak dnes představuje jeden z dokladů připomínání původní české a slovenské lidové slovesnosti v prvních letech nově vzniklého Československa.

Citace:

ZICH, Otakar, Vojenský zpěvník československý. V Praze: nákladem Čsl. vědeckého ústavu vojenského, 1922. 363 s., čb. obr.