Jeden z nejstarších mečů v naší sbírce má v horní části nápis „SIGVINAIS“, jenž byl v minulosti podkladem pro jeho možnou přesnější dataci. Vojenský historik Eduard Wagner jej interpretoval jako jméno arcibiskupa Sigwina, který ve druhé polovině 11. století působil v Kolíně nad Rýnem. Předpokládal, že arcibiskup mohl být jeho majitelem nebo jej dal vyrobit. Meč svým tvarem však odpovídá staršímu období a vyroben být mohl již na počátku 11. století. Pravděpodobnější je tedy verze, že se jedná o počáteční písmena nápisu „S(ALVATOR) I(ESU) G(ENETRIX) V(IRGO) I(ESUS) N(OMINE) A(LTISSIMI) I(ESU) S(ALVATOR)“, kdy jde o záměrnou symetrii textu a spojení Salvator Iesus (Ježíš zachránce) se při obráceném čtení objevuje na začátku i na konci nápisu.
Délka 920 mm, délka čepele 785 mm, šířka čepele 58 mm
Meč byl do sbírky VHÚ získán převodem v roce 1949.