Lee Miller: Válka očima ženy

Lee Miller: Válka očima ženy

01. 02. 2016

Je jistým dějinným paradoxem, že nejznámější snímek americké fotografky Lee Miller nepořídila ona, ale její kolega a přítel David Sherman. Máme na mysli fotografii, na níž je zachycena, jak se na konci dubna 1945 koupe ve vaně v Hitlerově mnichovském bytě.

 

Je to pečlivě naaranžovaný snímek s jejími bagančaty před vanou, na nichž zůstalo bláto z koncentračního tábora v Dachau, a Hitlerovým portrétem v pozadí. Ani tato proslulá fotografie nechybí na současné výstavě nazvané Lee Miller: Válka očima ženy v londýnském Imperiálním válečném muzeu.

Expozice se sice pochopitelně zaměřuje zejména na její působení během druhé světové války, ale její tvorbu dává do širší souvislosti. A to zejména s tou předválečnou, kdy byla nejdříve modelkou, poté módní fotografkou, fotografkou tehdejších celebrit jako byli Pablo Picasso, Max Ernst, Fred Astaire nebo Man Ray. Právě setkání s Man Rayem v roce 1929, s nímž také nějakou dobu žila, bylo pro ni osudové. Přivedl ji na profesionální fotografickou dráhu a v roce 1937 ji také představil Rolandu Penrosovi, britskému avantgardnímu malíři a teoretikovi umění, obdivovateli surrealismu. O deset let později se za Penrose provdala… Nedlouho poté se jim narodil jediný syn Antony, který se také podílel na vzniku současné výstavy, mimo jiné napsal úvodní stať k obsáhlému katalogu.

Lee Miller se narodila 23. dubna 1907 v Poughkeepsie ve státě New York. Pokřtili ji jako Elizabeth, v dětství jí ovšem přezdívali Li-Li. Její otec Theodore ji často fotografoval, pořídil dokonce i několik jejích aktů. Když bylo Li-Li deset let, daroval jí první fotografický aparát Kodak…

Počátek druhé světové války zastihl Lee Miller v Británii. Již v roce 1939 začala spolupracovat s britským vydáním časopisu Vogue a v lednu 1940 se stala stálou členkou jeho redakce. Nejprve fotografovala Londýn a jeho obyvatele během „blitzu“, tedy náletů nacistické Lufwaffe. Věnovala se však i tehdy módní fotografii, řekněme válečné módě. V prosinci 1942 se pak akreditovala jako fotografka u americké armády. Byla jen jednou ze čtyř žen, jimž se to podařilo. Jak upozornila kurátorka současné výstavy Hilary Roberts, u britské armády nebyla akreditována žádná žena. Do Francie se dostala měsíc po vylodění spojenců v Normandii, v červenci 1944. Fotografovala tam například zdravotní sestry americké armády i chirurgy během operací, pořizovala snímky při obklíčení přístavu Saint Malo. A s americkou armádou se postupně dostala až do Německa, kde potom vznikly její snímky z koncentračních táborů i její dnes proslulá fotografie v Hitlerově vaně.

Výstava v Imperiálním válečném muzeu je rozdělena do čtyř částí: Ženy před druhou světovou válkou, Ženy ve válečné Británii, Ženy ve válečné Evropě a Ženy po válce. Fotografovala však nejen ženy v uniformách, ale i vojáky, ovšem za frontou, do bojových linií ji armáda nepustila, vojenské chirurgy při práci v polní nemocnici či osvobození koncentračních táborů Buchenwald a Dachau. Ale ženy na jejích snímcích naprosto převažují. Jak zdůraznila kurátorka výstavy Hilary Roberts, Lee Miller se jako žena dokázala vcítit do pocitů žen během války, do jejich potřeb, ať již šlo o ženy v zápolí v Británii nebo ženy v uniformě, tedy ty, které sloužily u pomocných sborů v armádě, letectvu a u Královského námořnictva. Těm ostatně věnovala svou knihu fotografií nazvanou Wrenky před kamerou, která během války vyšla v Británii.

Po vítězství Spojenců v Evropě navštívila Dánsko, které osvobodila britská armáda, krátce navštívila Británii, aby se v září vrátila do Evropy. Fotografovala v okupovaném Rakousku, později, v roce 1946 také v Maďarsku a Rumunsku. Zde vznikly její méně známé, ale také velmi působivé snímky. K těm patří třeba fotografie dvou Vídeňaček pod velkým portrétem Lenina, který v rakouské metropoli pověsila Rudá armáda.

Desítky fotografií Lee Miller pak v několika vitrínách doplňují také její osobní předměty. Jsou tu například její fotoaparáty a další fotografické příslušenství, ukázky z časopisu Vogue, do nějž nejen fotografovala, ale i psala, takže tu je i její psací stroj, její uniforma, různé dokumenty včetně potvrzení válečných cenzorů, zda ta či ona fotografie smí být publikována, nebo také lékařský předpis na amfetamin, který jí pomáhal „přežít“ hrůzné zážitky z války. Výstava je rovněž doplněna několika olejomalbami jejího manžela Rolanda Penrose a také snímkem, vlastně aktem Lee Miller pod kamuflážní sítí. Penrose jej vytvořil v roce 1942 spolu s Davidem Shermanem, když pracoval v britské armádě jako instruktor kamufláže.

Výstava Lee Miller: Válka očima ženy je v londýnském Imperiálním válečném muzeu přístupná do 24. dubna 2016.

 Jaroslav Beránek

Aktuálně



Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

03. 02. 2025
Z technických důvodu je přednáška přeložena z 11. na 18. února 2025.…
Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Seriál Poklady z depozitáře představuje hrůznou tabulku z koncentračních táborů

Seriál Poklady z depozitáře představuje hrůznou tabulku z koncentračních táborů

30. 01. 2025
Další díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází na webu iDNES.cz, a k němuž…
V Armádním muzeu Žižkov se v březnu koná významná mezinárodní konference o vojensko-politických spojenectvích

V Armádním muzeu Žižkov se v březnu koná významná mezinárodní konference o vojensko-politických spojenectvích

28. 01. 2025
Mezinárodní konference “Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední…
Rudá armáda osvobozuje koncentrační tábor v Osvětimi

Rudá armáda osvobozuje koncentrační tábor v Osvětimi

27. 01. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…