Sophina volba i Winton Train: badatelka VHÚ a její pátrání po zachráněných židovských dětech z Československa

Sophina volba i Winton Train: badatelka VHÚ a její pátrání po zachráněných židovských dětech z Československa

05. 05. 2012

Osudy 150 dětí z židovských rodin, které na podzim roku 1939 odjely vlakem do Dánska a tím si zachránily život, jsou české veřejnosti prakticky neznámé. Po jejich stopách se vydala badatelka Vojenského historického ústavu Praha Judita Matyášová.

Je to příběh, který má v sobě prvky jak známého románu Williama Styrona Sophiina volba, tak v posledních letech stejně zmiňovaného příběhu „dětí Nicholase Wintona“. V roce 1939 odjela z Prahy do Dánska skupina dětí ze židovských rodin, které se měly původně vydat na cestu do Palestiny. Vzhledem k válečným událostem se jich tam ale dostala jen malá část. Ostatní si musely za dramatických okolností zachraňovat vlastní život. Některé z nich nakonec zamířily do Velké Británie, kde se z nich stali příslušníci československé zahraniční armády.

Z českých hor do dánských nížin

Na jaře 1939 už Prahu a nově vytvořený Protektorát ovládali nacisté. V té době však probíhaly i sionistické kurzy pro děti ze židovských rodin, jejichž smyslem bylo připravit mládež ve věku 14-16 let na vycestování do Palestiny. Kurzy organizované židovskou obcí a mezinárodní organizací Jugend Aliyah byly jednou z mála možností, jak děti zachránit z okupovaného Československa.

Konaly se v Praze, Brně a Olomouci, skládaly se z teoretických i praktických předmětů a účastnilo se nich na 150 dětí. V létě 1939 se konal i letní kurz v Orlických horách, kde děti pracovaly na polích, aby se připravily na práci v tehdy velmi málo rozvinuté Palestině. Za kurzy se platilo a mnohé rodiny tam mohly poslat jen jedno ze svých dětí. Byla to pro rodiče mnohdy fatální volba. I když mnozí tušili, že příští roky budou obtížné, asi nikdo si nedokázal představit, že právě tyto děti jako jediné z mnoha rozvětvených rodin válku nakonec přežijí.

Cesta do Palestiny se po vypuknutí války 1. září 1939 ukázala jako neschůdná, 150 dětí proto během října a listopadu odjelo vlakem do Dánska. Tady byly umístěny do pěstounských rodin. Stále však mezi sebou udržovaly kontakty. O tom, co se děje doma, o transportech do koncentračních táborů, se dozvídaly prostřednictvím dopisů od rodičů, byť šlo o zprávy spíše jen kusé. Malá část dětí také v roce 1941 obtížnou cestou skutečně doputovala do Palestiny.

Situace v Dánsku se navíc zkomplikovala v roce 1943, kdy nacisté v zemi výrazně přitvrdili svoji protižidovskou politiku. Děti tehdy musely uprchnout společně s dánskými Židy do Švédska. Jejich plavba na člunech byla často velmi dramatická. Některým dětem se nepodařilo sehnat člun, případně jim chyběly peníze – Němci je dopadli a odeslali do koncentračních táborů. Do neutrálního Švédska tak z původní skupiny doputovala zhruba stovka dětí. Ve Švédsku pak zůstaly především dívky, chlapci odjeli v roce 1944 do Velké Británie a zde většina z nich vstoupila do našich zahraničních jednotek.

Když se tito mladí lidé okolo dvaceti let věku vrátili v roce 1945 do Československa, byli konfrontováni s faktem, že zůstali mnohdy úplně sami. Jejich cesty se také rozešly. V rodné zemi jich zůstala ani ne desítka, ostatní odešli do Palestiny, jiní se vrátili do Dánska nebo do Švédska. Cesty dalších mířily ale i do USA nebo dokonce až do Jihoafrické republiky.

Žije jich jen málo

Příběhy těchto zachráněných dětí zůstaly na desítky let prakticky neznámé. Až v roce 2010 se na základě článku v Lidových novinách ozval publicistce a nyní badatelce VHÚ Praha Juditě Matyášové člověk, který byl v té době už jedním z mála žijících účastníků někdejších sionistických kurzů z roku ´39. Zuzana Ledererová (rozená Böhmová) Juditě Matyášové podala první informace, na jejichž základě posléze badatelka rozvinula pátrání po celém příběhu a osudech jednotlivých dětí. Dodnes se jí podařilo shromáždit zhruba dvacítku příběhů. Pátrání samozřejmě pokračuje i nadále, ale komplikuje ho samozřejmě faktor času: pokud dotyční lidé ještě žijí, je jim všem zhruba okolo devadesáti let. Přesto se například po uveřejnění článku v dánských novinách ozvalo hned několik rodin, které podaly svědectví o tom, jak jejich předci přijali a vychovávali židovské děti z Československa.

O svém pátrání badatelka VHÚ Praha říká: „Příběh židovských dětí je příběhem statečnosti rodičů a dětí, zároveň vypráví o solidaritě dánských a švédských rodin, které jim nezištně pomohly. Je to také příběh přátelství, které přetrvalo desítky let. Na rozdíl od tzv. Wintonových dětí, jež svedla dohromady jejich společná cesta, tato skandinávská skupina spolu prožila čtyři roky dospívání. Sdílely starosti i radosti ve věku, který člověka formuje na celý život.“

Své pátrání Judita Matyášová stále rozšiřuje, na rok 2013 chystá jeho souhrn v podobě knižní publikace. V minulých dnech se také setkala v Izraeli s několika pamětníky celé skupiny. Výsledky pátrání představila 30. dubna i v nejvýznamnějším badatelském centru pro výzkum holokaustu na světě, v Yad Vashem v Jeruzalémě. První prezentace projektu v Čechách proběhne 16. května, v 18 hodin ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea, Maiselova 15. Autorka také založila občanské sdružení Češi v zahraničí, jehož hlavním cílem je dokumentace českých osudů v zahraničí.

Aktuálně



Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

03. 04. 2025
27. března proběhla v kinosále Armádního muzea Žižkov další projekce z cyklu „Komentované filmy…
Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

02. 04. 2025
Obyvatele chorvatské vesnice Podlapača během války v bývalé Jugoslávii chránili čeští a slovenští…
Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

27. 03. 2025
Historie a vojenství číslo 1/2025 pojednává o zajímavých a méně známých kapitolách…