Tento snímek, pořízený při oslavách 5. výročí bitvy u Zborova roku 1922, zachycuje přenos ostatků Neznámého vojína pocházejících právě ze zborovského bojiště. Rakev, zakrytou státní vlajkou, nesou ruští legionáři, v čele průvodu kráčí primátor Karel Baxa.
Po první světové válce byly v mnoha evropských zemích zřízeny hroby s ostatky neidentifikovaného padlého vojáka, sloužící k uctění památky obětí války. Hrob Neznámého vojína byl roku 1922 zřízen i v Československu, v rámci oslav pátého výročí bitvy u Zborova.
Na někdejší zborovské bojiště odjela komise, která 22. června 1922 z hromadného hrobu padlých legionářů vybrala druhého od kraje z východní strany. Ostatky byly převezeny do Prahy, 1. července 1922 byly slavnostně vystaveny na Staroměstském náměstí a poté uloženy v kapli Staroměstské radnice. Přestože se mělo jednat o provizorní řešení, vydržel tento hrob Neznámého vojína až do nacistické okupace. I Němci zprvu Neznámému vojínu prokazovali úctu, 26. března 1939 u jeho hrobu generál Blaskowitz v doprovodu generála Syrového položil věnec. V noci z 22. na 23. října 1941 však okupanti hrob odstranili a ostatky uložili na ústředí gestapa v Petschkově paláci. V polovině dubna 1945 pak byly ostatky odvezeny do Terezína, kde jejich stopa končí.
Po druhé světové válce se Zborov nacházel na území SSSR a sovětská strana nedovolila vyzdvižení ostatků dalšího legionáře. V říjnu 1949 tak byly v dnešním Národním památníku na Vítkově uloženy ostatky tzv. Neznámého bojovníka, příslušníka 1. čs. armádního sboru v SSSR, který padl na Dukle.