V období I. Slovenské republiky vyšla řada propagačních publikací reportážního charakteru, které měly slovenskou veřejnost seznámit s tažením v SSSR a osvětlit charakter sovětského zřízení. Jednou z nich je i tato publikace. Její vznik autor v úvodu vysvětluje mj. slovy: „Nemali sme dosiaľ spisovateľov, ktorí by sa boli chopili pera a nadchnutí vlasteneckým duchom, popísali hrdinské činy vojakov, Slovákov, aby slúžily čo príklady budúcim našim junákom, oduševnili budúce naše generácie.“
Kniha obsahuje 7 krátkých příběhů, ve kterých autor zachytil vyprávění konkrétních pěšáků, cyklistů, dělostřelců a tankistů různých hodností, kteří utrpěli zranění v bitvě o Lipovec (v dobovém dokumentu psáno Lipowiec). S jednou výjimkou, která se retrospektivně vrací k bojům na Molotovově linii, jsou námětem publikace zážitky ze zmiňovaného boje. Veškerý prostor je věnován samotné bojové akci na té nejnižší úrovni, ve které se odráží nejasný přehled o celkové situaci a osamělost vojáka na bojišti. Vzhledem k oficiální slovenské propagandě může překvapit poměrně surové líčení samotného střetnutí, ve kterém nechybí ani zmínky o střelbě do utíkajících rudoarmějců či rozježdění jejich obranných pozic pásy tanků.
Je pochopitelné, že stranou nezůstanou ani „nečestné“ praktiky sovětských vojáků, například užívání kořistních slovenských plášťů a helem či zneužívání bílé vlajky. Nakolik to odráží skutečné praktiky Sovětů, dobovou propagandu nebo jen nervové vypětí slovenských vojáků, se můžeme jen dohadovat. Vzhledem k době vydání nechybí krátké zdůraznění „osvobozovacího“ charakteru východního tažení, ve kterém se v oficiálním luďáckém duchu odráží i naivní utopické představy o německých úmyslech v SSSR.
Řada knih o slovenské armádě v SSSR, vydaných v letech 1941 – 1944, stojí v ostrém kontrastu s poválečným obdobím, kdy se toto téma tabuizovalo a na slovenské vojsko v SSSR se nahlíželo pouze optikou odbojové činnosti. Díky tomu jsou tyto propagační spisky, po nezbytné kritice, stále badatelsky využívané a s odkazy na ně se můžeme setkat i v nově vydávané literatuře.
Citace:
VAŠKO, Alexander. Ranení rozprávajú… Bratislava : MNO, 1941. 53 s.