Silné lučiště středověké kuše vyžadovalo k napnutí tětivy poměrně značnou sílu, proto se také záhy objevily pomůcky, usnadňující napínání. Nejstarší zařízení tohoto typu představovaly napínací háky, zavěšené na opasku střelce. Ve středové části lučiště byl přivázán konopnými motouzy třmen, do něhož vložil střelec chodidlo jedné nohy a současně zavěsil tětivu za hák, zavěšený na svém opasku. Držením přišlápnutého třmene a vzpřímením těla napnul střelec tětivu, jíž zaklesl do otočného ořechu, uloženého v soše. Po vložení šípu byla zbraň připravena k výstřelu. Napínací háky byly vyráběny v jednoduchém či zdvojeném provedení. Prezentovaný zdvojený opaskový hák se stopami zlaté inkrustace byl nalezen při archeologických výzkumech v první polovině šedesátých let 20. století v lokalitě husitského hradu Sión, případně v jeho nejbližším okolí. Předmět se dochoval pod nánosy zeminy v nezvykle dobrém stavu.
Sídlo posledního husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé bylo vystavěno v letech 1426–1427 na místě rozpadlého hradiště nedaleko Kutné hory a bylo pojmenováno podle biblické hory Sión. Hrad byl obléhán podle dobových pramenů vojsky Hynka Ptáčka z Pirkenštejna několik měsíců. Zřejmě během srpna roku 1437 byl Sión dobyt, Jan Roháč spolu s několika desítkami svých spolubojovníků zajat a na počátku září téhož roku popraven.
Železo, zlato, 8,5 cm x 5 cm.
Sbírkový předmět byl získán do sbírky Vojenského historického ústavu formou sběru na nalezišti hradu Sión v letech 1962–1965.