Dřevcová zbraň s údernou a sečnou čepelí, která svým tvarem připomíná kosu vztyčenou na dřevěné násadě. V cizojazyčné literatuře je označována slovem glaive, glefe atd. Čepel se zakřiveným ostřím byla na hřbetě opatřena háčkem k páčení železných plátů.
V 16.‒18. století však kůsa již nebyla vojenskou zbraní, ale odznakem trabantů knížecích dvorů a tělesné stráže benátských dóžů. Její datování podle tvaru je prakticky nemožné, ale usnadňuje je často bohatá heraldická výzdoba na čepeli. Tato výzdoba začínala většinou již na hraněné tuleji a vyznačovala se zejména bohatě rozvinutými ornamenty, heraldickými znaky panovníka nebo majitele tělesné stráže. Jako trabantská zbraň se kůsa udržela až do 20. století na bavorském dvoře a u uherské korunní stráže.
Vydutá čepel se zakřiveným ostřím, na vnitřní straně opatřena kratší čepelí s úzkým hrotem. Ve spodní části oboustranně zdobena rytými ornamenty rozvilin a postavou jezdce na koní. Tulej hraněná, ratiště dřevěné, dvě upevňovací pásková pera s hřeby.
Délka 2830 mm, délka čepele 740 mm, šířka čepele 95 mm
Kůsa byla do sbírky VHÚ získána převodem v roce 1947.