Průvod s ostatky Neznámého vojína, 5. výročí bitvy u Zborova

Průvod s ostatky Neznámého vojína, 5. výročí bitvy u Zborova

Snímek zachycuje průvod s ostatky Neznámého vojína – rakev přikrytá československou vlajkou je vezena na lafetě děla taženého druhým spřežením. Byl pořízen roku 1922 při oslavách 5. výročí bitvy u Zborova. 

 

Nově vzniklé Československo budovalo nejen armádu, ale i vlastní vojenské tradice. Připomínky četných úspěchů staré rakouské armády nepřipadaly v úvahu, na službu českých a slovenských vojáků v rakousko-uherské armádě za první světové války by nový stát nejraději nechal zapomenout. Daly se však rozvíjet bohaté legionářské tradice. Bitva u Zborova, jež se odehrála 2. července 1917 ve východní Haliči, představovala jeden z největších bojových výkonů čs. legií a měla i značný politický význam. Mohlo se zdát, že svobodymilovní Češi u Zborova pokračovali tam, kde jejich předkové na Bílé Hoře přestali. Bitva u Zborova si tedy právem zasloužila čestné místo při vytváření nových tradicí, dá-li se tento obrat použít. A skutečnost, že rakousko-uherská postavení u Zborova bránily kromě uherských pluků také 35. pěší pluk z Plzně a 75. pěší pluk z Jindřichova Hradce, na tom nemohla nic změnit.

Za první republiky měly zborovské oslavy velice oficiální charakter – pořádaly se přehlídky vojska, slavnostní průvody, školní mládež byla poučována o významu zborovské bitvy pro mladý stát. Oslavy půlkulatých a kulatých výročí byly obzvlášť velkolepé, při oslavách 5. výročí roku 1922 došlo k uložení ostatků Neznámého vojína ze zborovského bojiště na Staroměstské radnici. Roku 1928 prohlásil ministr národní obrany František Udržal výročí bitvy u Zborova za svátek československé armády. Nacističtí okupanti se rozhodli se zborovskou tradicí skoncovat, ničili a tavili pomníky a nezastavili se ani před ostatky Neznámého vojína. Obnovené Československo se po druhé světové válce snažilo na zborovskou tradici v plné míře navázat, avšak sovětské úřady nepovolily vyzdvižení nových ostatků neznámého vojína ze zborovského bojiště. Komunistům vyhovovala připomínka bitvy u Bachmače jakožto společného bojového vystoupení Čechoslováků a Sovětů proti Němcům. Památku Zborova pak měla zastínit především bitva na Dukle, odkud pocházely i nové ostatky Neznámého vojína. Ani nacistům, ani komunistům se však nepodařilo potlačit myšlenku boje za svobodu, a podařit se jim to ani nemohlo.

Aktuálně



Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

17. 04. 2025
Sedmý díl seriálu Poklady z depozitáře webu iDNES.cz se tentokrát věnoval většímu…
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

15. 04. 2025
Pohled na problematiku migrace Evropanů z vlastního kontinentu s důrazem na české vystěhovalectví do…
Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách

Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách

15. 04. 2025
Brněnská fáze bratislavsko-brněnské operace v dubnu 1945 nebyla úplně jednoduchá. Sovětská vojska…
Navštivte výstavu o Pražském povstání u  cyklostezky vedoucí okolo Armádního muzea Žižkov

Navštivte výstavu o Pražském povstání u cyklostezky vedoucí okolo Armádního muzea Žižkov

11. 04. 2025
Za zeleným plotem zadního traktu Armádního muzea Žižkov, kolem nějž vede hodně…
Navštivte výstavu „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“ v Armádním muzeu Žižkov

Navštivte výstavu „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“ v Armádním muzeu Žižkov

09. 04. 2025
V Armádním muzeu Žižkov byla zahájena výstava s názvem "Co srdce pojí,…