Sovětská bitevní loď Marat

Snímek, pořízený ve dvacátých letech dvacátého století, zachycuje sovětskou bitevní loď Marat. Jednalo se o původně ruský dreadnought Petropavlovsk třídy Gangut.

Po porážce v rusko-japonské válce bylo ruské loďstvo fatálně oslabeno. Roku 1909 byla zahájena stavba čtyř dreadnoughtů třídy Gangut, pojmenované podle vítězství ruského loďstva nad švédským u Hankö roku 1714. Lodě nesly jména Gangut, Poltava, Sevastopol a Petropavlovsk – poslední byla pojmenovaná podle úspěšné obrany přístavu Petropavlovsk na Kamčatce roku 1854 a zároveň podle stejnojmenné starší bitevní lodi, jež roku 1904 najela na japonskou minu a potopila se i s admirálem S. O. Makarovem. Nový Petropavlovsk byl spuštěn na vodu roku 1911, jeho dohotovení však vázlo a přijat do služby byl teprve během první válečné zimy.

Bitevní loď Petropavlovsk byla 182 m dlouhá, 27 m široká a její ponor činil 9 m, maximální výtlak přesahoval 26 000 tun a loď mohla plout rychlostí až 24 uzlů. Hlavní dělostřeleckou výzbroj tvořilo 12 děl ráže 305 mm ve čtyřech dělových věžích. Dělové věže byly uspořádány v ose lodi v jedné rovině, dopředu tak mohla střílet maximálně tři děla najednou. Panéřování boků bylo silné až 225 mm, dělových věží až 203 mm a velitelské věže až 254 mm. Posádku tvořilo okolo 1220 důstojníků a námořníků.

Za první světové války Petropavlovsk střežil Finský záliv pro případ útoku německého námořnictva, po vypuknutí VŘSR se jeho posádka přidala na bolševickou stranu a následně se podílela na bojích na Baltu proti britské intervenci. Roku 1921 se námořníci z Petropavlovsku podíleli na neúspěšné vzpouře v Kronstadtu. Poté byla loď přejmenována na Marat na počest zavražděného francouzského revolucionáře Jeana-Paula Marata. Po vypuknutí druhé světové války Marat sloužil jako plovoucí baterie při obraně Leningradu. 23. září 1941 byla loď v mělkých vodách zasažena a částečně potopena při náletu německých střemhlavých bombardérů; hlavní zásah si připsal pilot Hans-Ulrich Rudel. Zadní baterie však zůstaly funkční a mohly dále podporovat sovětské obránce. Loď byla postupně opravována, 31. května 1943 získala nazpět jméno Petropavlovsk. Roku 1950 byla loď opět přejmenována na Volchov a sloužila k výcvikovým účelům, roku 1953 byla sešrotována.