Padlý český hrdina z Londýna opět dostal tvář

Československá krajanská kolonie ve Velké Británii před první světovou válkou čítala přes osm set mužů a žen. Většinou šlo o ekonomické emigranty, číšníky, krejčí, holiče, kožešníky, skláře, vědce či umělce. Již 3. srpna 1914, tedy den před vstupem Anglie do války, manifestovali londýnští Češi a Slováci v Hyde Parku své protirakouské smýšlení. Den na to, 4. srpna 1914, založili Českou legii pro britskou službu (Czech Legion for British Service), záhy rozšířenou na Londýnský český výbor a Legii pro britskou službu (London Bohemian (Czech) Committee and Legion for British Service), a v prosinci 1914 uznaly britské úřady Čechy de facto jako spojenecký národ. Více než třetina Čechů a Slováků z Velké Británie osvědčila své přesvědčení i dobrovolným vstupem do řad britské armády. Jedním z nich, který navíc pro ideál vzniku samostatného Československa po třech stech letech Habsburské poroby přinesl oběť nejvyšší, byl i Josef Moulis.

Josef Moulis se narodil 21. října 1881 v obci Padrť na Rokycansku. Před první světovou válkou žil v Londýně, kde se živil jako krejčí. Měl rakousko-uherské státní občanství, proto byl záhy po vypuknutí války v létě 1914 jako „nepřátelský cizinec“ internován. Z internace byl propuštěn na základě záruk daných Českým londýnským výborem, do kterého se zaregistroval 30. srpna 1915 pod číslem 697.

Po propuštění z internace bydlel v Českém domě na adrese 26 Gloucester Road, London N. W. Přestože byl stále technicky vzato „nepřátelský cizinec“ přijalo Britské ministerstvo války kladně jeho žádost k dobrovolnému vstupu do armády k boji proti Ústředním mocnostem. Narukoval 27. března 1917 k pluku Royal Fussiliers, pod číslem 44919. Do Francie odejel 13. června 1917 s 11. praporem tohoto pluku.

Britské ministerstvo války oznámilo Čs. londýnskému výboru, že bojoval 1., 9. a 10. srpna 1917 u Arrasu, kde 10. srpna 1917 padl. Z válečného deníku 11. praporu pluku Královských fyzilírů ovšem vyplývá, že padl u města Ypres (vlámsky Ieper) ve Flandrech ve třetí bitvě u Passchendaele. Její součástí byla 10. srpna 1917 bitva v oblasti návrší Westhoek, přibližně 7 kilometrů severovýchodně od Yper. Ze 37 důstojníků praporu ten den padlo, nebo bylo zraněno 17 a z 891 vojáků a poddůstojníků padlo, bylo zraněno nebo nezvěstných 328. Mezi nezvěstnými byl i Josef Moulis. Jeho jméno je uvedeno na památníku padlých v Meninské bráně v Yprách.

Památník podle projektu sira Reginalda Blomfielda v bráně barokního opevnění města Ypres v Belgii, stojící na silnici do sousedního města Menine, byl odhalen 24. července 1927. Je na něm uvedeno 54 395 jmen vojáků britského impéria, padlých za první světové války u Yper, jejichž těla nebyla nikdy nalezena, nebo identifikována. Pomník zřídila tehdejší Imperiální komise pro válečné hroby, nynější Komise pro válečné hroby Commonwealtu, která jej i nadále spravuje.

Rok po odhalení památníku zorganizovala skupina Yperských občanů na návrh superintendanta místní policie, pana Vandenbraambussche, ceremoniál troubení večerky – The Last Post. První ceremoniál se odehrál 1. července 1928 a po určitých změnách se od 11. listopadu 1929 odehrává za každého počasí každý den ve 20.00 večer. Jedinou výjimku od té doby tvořila léta německé okupace od 20. května 1940 do 6. září 1944. V té době byl ceremoniál přenesen a udržován na hřbitově v Brokwoodu ve Velké Británi. Již večer téhož dne, kdy polské jednotky Ypry osvobodily, byl ceremoniál opět obnoven v Meninské bráně. Tradici ceremoniálu udržuje spolek The Last Post Association, trubači jsou obvykle z řad Yperského hasičského sboru. Samotné každodenní troubení večerky bývá doprovázeno dalšími příležitostnými pietními akty.

Od 11. listopadu 2014 do 10. listopadu 2015 byl péčí britského historika Petera Fostera ceremoniál rozšířen o čtení biografické črty jedno z padlých, výročí jehož smrti připadalo na příslušný den. Díky aktivitám zahraniční členky Československé obce legionářské, paní Mileny Kolaříkové se této pocty dne 10. srpna 2015 dostalo i vojínu Josefu Moulisovi. Díky výzkumům Vojenského historického ústavu byla ve fondech Vojenského historického archivu v letošním roce objevena i portrétní fotografie Josefa Moulise. Můžeme tak nyní tomuto jednomu z českých londýnských hrdinů po téměř sto letech opět pohlédnout do tváře.

Tomáš Jakl, Milena Kolaříková

Odkazy

The Last Post Ceremony, Menin Gate, Ypres

http://www.greatwar.co.uk/events/menin-gate-last-post-ceremony.htm

The Last Post Association

http://www.lastpost.be/en/home

Stránky Paula Fostera

http://www.remembering1418.com/readings-at-last-post