Krátký dokumentární film „…denní teploty nad 30°C“ se věnoval problematice vojenského výcviku při vysokých letních teplotách. Film byl postaven na myšlence, že voják musí splnit rozkaz i navzdory nepříznivému počasí. V mírném pásu, na jehož podmínky se připravovali vojáci Československé lidové armády, to mohly být jak tuhé mrazy v zimě, tak tropické dny v létě, kdy rtuť teploměrů překročila hranici 30°C. Přestože takových dní mohlo být jen několik do roka, plnění výcvikových úkolů mohlo být vysokými teplotami značně zkomplikováno. Nicméně ve výstroji vojáků nebylo příliš počítáno s takto vysokými teplotami a bylo třeba vystačit se standardní letní výbavou. Film proto zdůrazňoval náročnost takových vlivů počasí na výkon vojenské činnosti a přinášel ujištění, že i přes tyto nepříznivé okolnosti vojáci zadané úkoly splní. Film tak představoval „letní“ pandán k podobně zaměřeným filmům z různých ročních období, které všechny zdůrazňovaly, že nehledě na vrtochy počasí si vojáci jsou vědomi svých povinností a dovedou rozkaz splnit. Nevýhodou filmu o vysokých letních teplotách však bylo, že horko se ve filmu zobrazovalo o něco hůře než třeba déšť nebo sníh. Možnosti zaznamenat ostré sluneční paprsky a atmosféru horkého letního dne nezvyšovalo ani použití černobílého negativu. Režisérem filmu byl Miroslav Burger (1928–2007), který celý život zasvětil práci v armádním filmovém studiu. Jako tvůrce se podepsal pod několika stovkami dokumentárních, zpravodajských a výcvikových filmů.
Výrobce: Československý armádní film, 1979
Tvůrci: kamera Jiří Krob, scénář a režie Miroslav Burger
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková, 378 metrů (14 minut)
Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.