Vývoj nového typu stíhacího letounu byl v OKB Mikojana a Gurjeviče zahájen již v roce 1955. O rok později použili konstruktéři u prototypů Je-4 a Je-5 trojúhelníková křídla, která se později stala charakteristickým znakem MiGu 21. V roce 1958 vzlétl prototyp Je-6 s trojúhelníkovým křídlem poháněný motorem Tjumanskij R-11F-300 a již o rok později byla zahájena sériová výroba nejstarší verze MiG-21F/F-13 s pevnou hlavňovou výzbrojí a možností nosit řízené střely vzduch-vzduch. V Československu se MiG-21F-13 vyráběl v licenci v Aeru Vodochody. Další verze MiG-21 PF a PFM byly vybaveny vyhledávacím a střeleckým radiolokátorem RP-21. Nenesly žádnou hlavňovou výzbroj, jen řízené střely vzduch-vzduch typu R-3 S nebo RS-2 US. Další modernizací MiG-21 PFM vznikla verze MiG-21 MF. Ta se vyznačovala motorem R-13-300, radiolokátorem RP-21 MA a pevnou hlavňovou výzbrojí, kterou tvořil kanón GŠ-23 L pod trupem. Československo postupně převzalo přes sto letounů MiG-21 MF, z nichž některé sloužily v Armádě České republiky až do roku 2005. Část z nich byla v posledních letech služby zástavbou radiového a navigačního vybavení modifikována na MiG-21 MFN. Stroj trupového čísla 4405 byl do sbírky VHÚ získán po ukončení činnosti tohoto typu u nás. Do Prahy-Kbel jej z Čáslavi přeletěl pplk. Ing. Libor Štefánik dne 12. července 2005. Tehdy měl letoun nalétáno téměř 1 432 h.
Motor: R-13F-300 s tahem 48/66 kN
Rozpětí 7,15 m
Délka 14,50 m
Hmotnost prázdného letounu 5 350 kg
Vzletová hmotnost 8 212 kg
Max. rychlost 2 230 km/h
Dostup 17 300 m
Dolet 1 050 km