Počátkem roku 1934 se československé letectvo rozhodlo zúčastnit světového poháru v letecké akrobacii, jenž se konal ve dnech 9.–10. června téhož roku ve Vincennes u Paříže. Překážku však představoval fakt, že k dispozici nebyl vhodný akrobatický letoun. V šibeničním termínu se firmě Avia podařilo postavit dva dvojplošníky konstrukce Ing. Františka Novotného; byly označeny jako Avia B-122. Čs. letci František Novák a Ján Ambruš během několika týdnů plně zvládli jejich pilotáž; Novák se na soutěži umístil jako čtvrtý a Ambruš jako osmý. Úpravou designu B-122 vznikl stroj Avia Ba-122 – dodatečně na něj byly přestavěny i původní dva letouny B-122. Nejviditelnější změnu představovala výrazně prodloužená svislá ocasní plocha. Českoslovenští letci s letadly Ba-122 uspěli na soutěži konané souběžně s olympijskými hrami v Berlíně v roce 1936 (2. místo Petr Široký, 3. místo Fr. Novák, 8. místo J. Ambruš). Čs. výpravy dosáhly úspěchů i na akrobatických závodech v letech 1937 a 1938.
Mezitím se od roku 1936 rozjela sériová výroba. Pro čs. letectvo bylo vyrobeno 35 strojů Ba-122, dalších 15 bylo vyvezeno do SSSR a jeden do Rumunska. Mimoto byla přímo pro účely čs. letectva vyvinuta verze Bš-122, vyrobená v počtu 45 kusů. Piloti čs. letectva na těchto strojích zlepšovali své akrobatické dovednosti. Většími či menšími úpravami vznikly verze B-222, B-322 (s uzavřeným kokpitem) či B-422 (s „prošlápnutým“ horním křídlem kvůli lepšímu výhledu při akrobacii). Po okupaci českých zemí v březnu 1939 padly čs. stroje do německých rukou; část těchto letounů od Němců získalo bulharské a slovenské letectvo.
Nejrozšířenější stroj této řady, Ba-122, byl 6,80 m dlouhý, 2,84 m vysoký, rozpětí křídel činilo 8,85 m a celková plocha křídel byla 22,55 m². Posádku už vzhledem k určení letounu tvořil jeden pilot. Do letounů, jež vycházely z původní Avie B-122, byly montovány různé typy československých hvězdicových motorů: nejprve sedmiválcový Walter Castor, později devítiválcové Avia Rk-17 a Walter Pollux. Stroje Ba-122 určené pro čs. letectvo byly vybaveny motorem Rk-17, jenž jim dával maximální rychlost 270 km/h; maximální dostup činil 7000 m.