SIEMIENOWICZ, Kazimierz. Artis magnae artilleriae

SIEMIENOWICZ, Kazimierz. Artis magnae artilleriae

Kazimierz Siemienowicz byl polsko-litevským vojenským inženýrem, specialistou na dělostřelectvo a pyrotechniku a zástupcem velitele Korunního dělostřeleckého sboru. O jeho raném mládí se nám nedochovaly prakticky žádné informace a ani místo a datum jeho narození dodnes nebylo jednoznačně určeno. Jisté je, že se Siemienowicz narodil někdy kolem roku 1600 v Polsko-litevské unii. Jedna z teorií tvrdí, že se narodil jako příslušník šlechtické rodiny poblíž litevské obce Raseiniai, běloruští historikové kladou jeho rodiště do okolí běloruského Dubrovna.

Siemienowicz studoval na Vilniuské univerzitě, ovšem o ohněstrůjcovství (pyrotechniku) a dělostřelectví se začal zajímat již v dětství. Své povědomí o oboru rozšiřoval studiem dalších příbuzných věd jako například matematiky, mechaniky, hydrauliky, architektury, optiky nebo vojenské taktiky. Zúčastnil se několika vojenských tažení v řadách vojska polského krále Vladislava IV. Vasy (1595–1648). Na jeho rozkaz též na čas působil v armádě místodržitele nizozemských provincií Frederika Hendrika Oranžského (1584–1647).

Po nástupu Jana Kazimíra II. Vasy (1609–1672) na polský trůn byl Siemienowicz pravděpodobně opět poslán do Holandska, aby tam publikoval své studie o dělostřelectví a pyrotechnice. Jeho dílo Artis Magnae Artilleriae. Pars prima bylo vydáno v Amsterdamu roku 1650. Druhá část publikace, kterou autor evidentně plánoval, se dodnes nedochovala a není známo, zda byla před jeho smrtí dokončena. Jedna z teorií tvrdí, že byl Siemienowicz zabit, aby nemohl vynést na veřejnost tajemství cechů metalurgů, puškařů a pyrotechniků, kteří rukopis druhého dílu údajně zničili. Kazimierz Siemienowicz zemřel kolem roku 1651.

Siemienowiczovo dílo je knihou foliového formátu o rozměrech cca 30 x 20 cm. Publikace byla dedikována rakouskému arcivévodovi Leopoldovi I. Vilémovi Habsburskému (1614–1662), nejmladšímu synovi císaře Ferdinanda II. Byla vytištěna známým amsterdamským tiskařem Johannesem Janssoniem (1588–1664). Bohatou obrazovou výzdobu nakreslil sám autor knihy, rytcem se stal Jacob van Meurs (cca 1619–1680).

Kniha Artis Magnae Artilleriae byla přeložena do francouzštiny rok po svém prvním latinském vydání, do němčiny roku 1676, do angličtiny a holandštiny roku 1729, ovšem do polštiny teprve roku 1963. Pasáže o pyrotechnice byly v praxi využívány více než století a na jejich základě byly vytvářeny rakety, zápalné zbraně a pyrotechnická zařízení. Jedná se tedy o jedno z nejvýznamnějších děl raně novověkého dělostřelectví a pyrotechniky.

Knihu si můžete online přečíst zde.

Citace:

SIEMIENOWICZ, Kazimierz. Artis magnae artilleriae. Pars prima. Amsterodami: Apud Ioannem Ianssonivm, 1650. [12], 284, [4] s., 22 ill.

Aktuálně



V Náměšti odhalili památník věnovaný 311. peruti RAF. Autorem je výtvarník VHÚ Praha

V Náměšti odhalili památník věnovaný 311. peruti RAF. Autorem je výtvarník VHÚ Praha

15. 08. 2025
Posádkové muzeum Sedlec, Vícenice, které se nachází v areálu 22. základny vrtulníkového…
Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 2. část

Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 2. část

13. 08. 2025
Přinášíme vám druhou, závěrečnou část textu historika VHÚ Praha Jiřího Rajlicha, který…
Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 1. část

Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 1. část

12. 08. 2025
Před 80 lety se do vlasti vrátili českoslovenští letci, kteří za 2.…
Podívejte se na předměty z bohatých sbírek VHÚ Praha, které byly popsány pro web

Podívejte se na předměty z bohatých sbírek VHÚ Praha, které byly popsány pro web

11. 08. 2025
Kurátoři podsbírek Vojenského historického ústavu Praha pro webovou stránku dosud popsali více…
V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

08. 08. 2025
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…