Zbrojovka Oesterreichische Waffenfabriks- Gesellschaft (OEWG) v hornorakouském Štýru sice zaujímala pozici majoritního dodavatele pěchotních zbraní rakouské armádě, avšak stejně jako řada jiných světových zbrojovek bojovala o zakázky zahraničních zájemců. Výčet zemí, na jejichž vyzbrojování se svými výrobky podílela, je značně obsáhlý.
Řecké království si v sedmdesátých letech 19. století objednalo ve Štýru více než 200 000 jednoranových pušek a karabin Gras M 74 v ráži 11 mm, avšak v dalších dekádách již většina evropských armád přecházela na opakovačky, zařízené na náboje menší ráže, plněné bezdýmným prachem, jejichž výkon značně převyšoval starší střelivo s černým prachem.
Otto Karl Schönauer (1844–1913) zastával od roku 1896 po odchodu Antona Špitálského místo technického ředitele štýrské zbrojovky a v roce 1900 společně s Ferdinandem von Mannlicherem (1848–1904) zkonstruovali nový model armádní opakovačky, jež měla na rozdíl od rakouských zavedených pušek válcový odsuvný závěr, ale také již nebyla zásobována pomocí nábojových pásků, nýbrž měla cívkovou nábojovou schránku s kapacitou pět nábojů. Dnes zejména u loveckých zbraní rozšířená konstrukce cívkové schránky byla Schönauerovým dílem, proto také zbraň dostala označení Mannlicher-Schönauer. Konstrukce schránky umožňovala stlačením záchytu podavače při otevřeném závěru rychlé vyprázdnění jejího obsahu, což u jiných zbraní možné nebylo.
V době, kdy továrna plnila objednávky rakouské vojenské správy na opakovačky a karabiny M. 95, nemohlo vedení štýrské zbrojovky očekávat zájem ze strany eráru. Do sériové výroby nové konstrukci pomohl zájem řecké armády, jež ji po rozsáhlých zkouškách zavedla 28. října 1904 do výzbroje pod označením Mannlicher-Schönauer M 1903. První objednávka mezi řeckou vládou a štýrskou zbrojovkou byla podepsána na přelomu října a listopadu 1905 a představovala objem 60 000 pušek. První partie dostaly jednotky řecké armády v červenci 1907. Do podzimu 1912, kdy začala první balkánská válka, dodala štýrská zbrojovka do Řecka 130 000 pušek a karabin. Souběžně s dodávkami zbraní objednávala řecká vláda rovněž náboje 6,5 mm Mannlicher- Schönauer, jež jí dodávaly firmy Hirtenberger Patronenfabrik a Georg Roth ve Vídni. Vedle zbraní tak nakoupila ještě 100 milionů nábojů.
Horní plocha pouzdra závěru nesla označení MODELL 1903, na levé straně se nacházel nápis STEYR s následným letopočtem výroby zbraně.
Exemplář z prvního kontraktu z roku 1906 získalo muzeum v roce 1995 převodem z Prototypy, a. s., Brno.
Ráž: 6,5 mm Mannlicher-Schönauer (6,5 x 54 mm)
Celková délka: 1231 mm
Délka hlavně: 723 mm
Délka záměrné: 605 mm
Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů
Hmotnost: 3870 g