Revoluční rok 1848 přinesl neklid do mnoha evropských zemí. Habsburské monarchie se dotkl hned několikrát. Ponejprve povstáním v severní Itálii, které díky intervenci sardinského krále Karla Alberta přerostlo ve válečný konflikt s Rakouskem, dále revolucí v Uhrách a konečně revolucí přímo ve Vídni, následovanou ještě jedním kratším povstáním. Ačkoliv byla revoluce ve Vídni zaměřena vůči nenáviděnému Metternichovi, obava o bezpečnost císaře Ferdinanda I. vedla k jeho přesunu i s celým dvorem do Innsbrucku v Tyrolích. S ohledem na zajištění bezpečnosti panovníka a dvora došlo krátce poté ke zformování ozbrojených tyrolských dobrovolnických oddílů a domobrany. Obyvatelstvo Tyrol tak během revolučního roku 1848 prokázalo panovníkovi stejnou loajalitu, jako jeho otci Františkovi I. během francouzských revolučních válek. Císař František Josef I., který v prosinci převzal vládu od abdikujícího Ferdinanda, tuto skutečnost ocenil 21. prosince 1848 zřízením Stříbrné pamětní medaile pro obránce Tyrol z roku 1848.
Popis:
Stříbrná medaile kruhového tvaru o průměru 30 mm, zavěšená na zeleno bíle polcené, do trojúhelníku poskládané stuze o šíři 39 mm.
Avers:
Na středu levý profil mladého Františka Josefa I. s vavřínovým věncem kolem hlavy, při plasticky převýšeném okraji volně v ploše opis: FRANZ JOSEPH I. KAISER VON OESTERREICH (František Josef I., císař rakouský).
Revers:
Na středu nápis: DEM / TIROLER / LANDES / VERTHEIDIGER 1848 (Tyrolskému zemskému obránci 1848). V ozdobně ohraničené borduře při plasticky převýšeném okraji opis: MIT GOTT FÜR KAISER UND VATERLAND (S Bohem za císaře a vlast).
Exemplář byl do sbírky VHÚ získán z pozůstalosti jako odúmrť prostřednictvím Okresního národního výboru pro Prahu 1 v roce 1976.