Služba v armádě nabízela v 18. století mnoha mužům určitou míru existenčního zajištění a případně i společenského vzestupu. Ti, kteří byli později staženi z aktivní služby s ohledem na věk či invaliditu v důsledku zranění, se opět propadali do existenční nejistoty. Tento osud se nevyhýbal ani vyšším důstojníkům, kteří byli původem zpravidla šlechtici. Císařovna Alžběta Kristýna, matka Marie Terezie, se proto rozhodla založit instituci, díky níž by alespoň nejzasloužilejší z velitelů rakouských vojsk nekončili život v nedůstojných podmínkách. Tato Vojenská nadace Alžběty Terezie byla založena v roce 1750. Nárok na členství vznikal invalidním a vysloužilým plukovníkům a generálům a potažmo i vysokým námořním důstojníkům, kteří absolvovali nejméně třicet let vzorné služby rakouskému domu. Na členství nemělo vliv vyznání, národnost ani původ, avšak počet členů byl omezen na dvacet, později jedenadvacet osob. Nový člen mohl přistoupit teprve tehdy, když některý ze stávajících členů nadaci opustil či zemřel. Členové nadace byli děleni do tří tříd, podle jejichž výše jim byla vyplácena penze a na oděvu nosili dekoraci značící příslušnost k nadaci. Řádovým dnem byl 19. listopad, svátek svaté Alžběty.
Popis:
Osmicípá hvězda se středovým medailonem oválného tvaru o celkové výšce 40 mm a šíři 32 mm, převýšená zlacenou korunou, zavěšená na černé průvlečné stuze. Avers i revers hvězdy identický – na středu bíle smaltovaného oválného medailonu černé iniciály EC (Elisabeth Christine) a MT (Maria Theresia), převýšené zlacenou korunou. V ploše podél okraje medailonu černý opis: „M. THERESIA PARENTIS GRATIAM PERENNEM VOLVIT“ (Marie Terezie si přála, aby milost její matky měla trvalou hodnotu). Cípy hvězdy smaltovány podél osy zpola červeně, zpola bíle.
Exemplář byl do sbírky VHÚ získán převodem z původního Vojenského historického muzea na Hradčanech.