Kniha, kterou dnes prezentujeme čtenářům, nebyla v době svého vzniku chápána pouze jako zdroj pobavení, ale už tehdy byly anekdoty v ní sebrané vnímány jako cenný dokument doby. Původní význam slova anekdota v řečtině znamenal to, co nebylo zveřejněno. Anekdoty byly nejdříve vkládány do řečí a kázání jako exempla, postupně se začaly objevovat v kronikách a satirách, které měly zábavnou formou oživovat. S rozšířením tisku se začaly pravidelně zařazovat do periodik a kalendářů, jako jejich oblíbená součást. Stejně tak tomu bylo také u původní sbírky vtipů, která sloužila jako podklad pro vydání představované publikace. Anekdoty v průběhu války zaznamenávali dr. Robert Maršan a dr. Vilém Simon a od roku 1924 vycházely v listu 28. říjen u příležitosti desátého výročí od vypuknutí první světové války. Jejich publikování vyvolalo ohlas čtenářů, kteří redakci deníku zasílali další vtipy, které byly do sestavované sbírky také zařazeny. K publikování je potom připravil J. Čejka, který sbírku doplnil o 12 černobílých ilustrací. Předmluvu sepsal Vilém Lánský.
Kniha je členěna do osmi kapitol, přičemž každá z nich je uvedena krátkým výkladem reálií období, kdy vtipy vznikaly. I tyto komentáře mohou být z badatelského hlediska zajímavé, protože odráží názory a postoje doby, kdy byla kniha vydána. Sbírka se tak stává pramenem, který v podstatě reflektuje již plně československo-prvorepublikový pohled na období první světové války. Uvědomuje si již totiž, že anekdoty pomáhají ukázat mentalitu národa, stanoviska a kritiku, jež zaujímala česká veřejnost k válce a jevům ji doprovázejícím, a to, že prostřednictvím vtipu šlo anonymně projevit názor nekorespondující s oficiální politikou státu. Ne všechny anekdoty jsou ale původní, protože některé vtipy aktualizují tradiční schémata a jejich hlavní motivy bychom tak mohli najít napříč různými dějinnými obdobími, pouze s obměněnými postavami a reáliemi. V čase první světové války byl také příznačným nárůst vtipů protiválečného a politického charakteru, ten je totiž typický právě pro krizová období. Důležitý je také fakt, že anekdoty a satira jsou od pradávna s oblibou užívány v rámci propagandy, kdy akcentací určitých jevů mohou působit na své čtenáře nebo posluchače, a to je také při analyzování obsahu knihy důležité zohlednit.
Původně brožovaná útlá kniha rozměrů 175 x 130 mm je nyní nově vázána v pevné vazbě a obsahuje 111 stran. Vyšla roku 1925 nákladem deníku 28. říjen v knihtiskárně V. Palásek a František Kraus, Praha 1. Kromě reflexe válečných problémů formou lidové anekdoty přináší také cenný vhled do doby svého vzniku. Jistě ale zaujme i čtenáře hledajícího pobavení a znalého elementárních reálií této doby.
Citace:
Sbírka českých vtipů válečných. Praha: 28. říjen, 1925.