Vojenské vzdělání běžně patřilo k výchově mužských příslušníků panovnických domů a šlechty obecně. V tomto duchu byl vzděláván rovněž arcivévoda Albrecht Friedrich Rudolf Rakousko-Těšínský, narozený 3. srpna 1817 ve Vídni. Arcivévoda u vojenské kariéry setrval a v roce 1845 dosáhl hodnosti generála. Jeho snad nejvýznamnějšími vystoupeními byly válečné operace let 1848–1849 v Itálii, kde se po boku polního maršála Radeckého podílel na rakouském vítězství v bitvě u Novary. V roce 1863 byl sám povýšen do hodnosti polního maršála, a když roku 1866 probíhaly boje prusko-rakouské války, velel opět operacím na italské půdě a zasloužil se o rakouské vítězství v bitvě u Custozzy. Mezi stíny jeho pestré vojenské kariéry patřila skutečnost, že během revolučních událostí v březnu 1848 vydal rozkaz k možnému použití palných zbraní proti civilistům. Když arcivévoda zemřel, došlo čtyři roky po jeho smrti 21. května 1899 k odhalení jeho jezdecké sochy a také k předání nově zřízeného Odznaku na blahou paměť polního maršála arcivévody Albrechta (Erinnerungszeichen an den Feldmarschall Erzherzog Albrecht), který byl udělen 34 osobám, generálům a důstojníkům, kteří sloužili přímo ve štábu arcivévody Albrechta. Odznak se nosil na pravé straně hrudi.
Popis:
Jednostranný odznak o výšce 60 mm při šířce 40 mm, ražený ze stříbra. Na středu iniciála A (Albrecht), podložená zkříženými maršálskými holemi, které se konci dotýkají lemu odznaku, tvořeného neuzavřeným vavřínovým věncem, doplněným v horní části korunou. Revers hladký, doplněný připínací jehlicí.
Exemplář byl do sbírky VHÚ získán nákupem v roce 1977.