Němečtí vojáci odstraňují polský státní znak

Němečtí vojáci odstraňují polský státní znak

Snímek pořízený při napadení Polska nacistickým Německem zachycuje německé vojáky při odstraňování polského státního znaku z hraniční závory. 1. září 2017 si připomínáme 78 let od rozpoutání druhé světové války v Evropě.

 

Po první světové válce došlo v Evropě k zásadním změnám. Německo bylo poražené, ponížené a odzbrojené, Rakousko-Uhersko se rozpadlo a v sousedních zemích zůstaly značné německé a maďarské menšiny. Také Ruské impérium se rozpadlo a bolševický stát se po neúspěchu svých snah o vývoz revoluce soustředil na vlastní problémy. Toto uspořádání však nemohlo trvat věčně. Již roku 1922 v Rapallu prolomily Německo a sovětské Rusko svoji diplomatickou izolaci, když se domluvily na spolupráci. Varovným znamením byla dohoda z Locarna z roku 1925, jež garantovala hranici Německa s Francií a Belgií, avšak nikoli s jeho východními sousedy.

Skutečné problémy však propukly až poté, co se do Evropy přelila hospodářská krize. Nový nacistický režim od počátku usiloval o expanzi. Opětné připojení strategicky i hospodářsky významného Sárska k Německu počátkem roku 1935 se ještě odehrálo v souladu s mezinárodním právem. Následovalo však obnovení povinné vojenské služby a z německé armády se pozvolna stávala hrozivá síla.

Britové, Italové a Francouzi se v dubnu 1935 v italské Strese pokusili vytyčit meze německého vzestupu. Poté však italský fašistický režim přepadl Habeš, stal se terčem sankcí a začal se sbližovat s nacisty. Společnost národů selhávala již při japonském obsazení Mandžuska roku 1931; politika kolektivní bezpečnosti byla nahrazována appeasementem. Klíčovým mezníkem se stal 7. březen 1936, kdy německá vojska znovu obsadila Porýní.

Španělská občanská válka, jež vypukla v červenci 1936, poskytla totalitním mocnostem příležitost vyzkoušet si výzbroj a taktiku, zatímco demokratické velmoci zůstávaly pasivní. Rakousko, někdejší klientský stát fašistické Itálie, bylo v březnu 1938 bez problémů připojeno k Německu. Mnichovská krize předvedla ubohost a slabost Britů a Francouzů. Až rozbití Československa v březnu 1939 definitivně odhalilo Hitlerovu proradnost.

Londýn a Paříž byly rozhodnuty nenechat padnout Polsko; Poláci nebyli ochotni spolupracovat s Německem proti SSSR. Britové a Francouzi se však nedokázali dohodnout se se Sověty na společném postupu proti Hitlerovi a naopak 23. srpna 1939 došlo k uzavření paktu Molotov-Ribbentrop. Osud Evropy byl zpečetěn.

 

Aktuálně



Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

04. 04. 2025
Tentokrát se v článku věnovaném práci našich kolegů restaurátorů budeme věnovat zbrani,…
Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

03. 04. 2025
27. března proběhla v kinosále Armádního muzea Žižkov další projekce z cyklu „Komentované filmy…
Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

02. 04. 2025
Obyvatele chorvatské vesnice Podlapača během války v bývalé Jugoslávii chránili čeští a slovenští…
Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…