VHÚ vydal monografii věnovanou diviznímu generálovi Stanislavu Čečkovi

VHÚ vydal monografii věnovanou diviznímu generálovi Stanislavu Čečkovi

13. 12. 2017

Historik Karel Straka z Vojenského historického ústavu Praha je autorem publikace „Divizní generál Stanislav Čeček, příliš krátký život na velký úděl“. Kniha byla v minulých dnech slavnostně pokřtěna na Pražském hradě, v rámci Vojenské kanceláře prezidenta republiky (VKPR) – tedy prostřednictvím té složky, kterou sám Čeček ve 20. letech 20. století vedl.

 

Strakovu knížku křtil náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky, generálmajor Jan Kaše, společně s autorem. Přítomni byli i členové širší rodiny generála Čečka a další zástupci VKPR. Karel Straka v krátkém proslovu zmínil především Čečkovu neutuchající osobní aktivitu, která se projevila již v době jeho legionářského působení v Rusku. Poděkoval také hostitelům za možnost představit publikaci právě v rámci VKPR.

Sedmdesátistránková publikace je tematicky rozčleněna na dvě hlavní části. V té první převažuje text, doplněný velmi působivými celostránkovými fotografiemi. Druhá část nabízí velice bohatou fotodokumentaci, jde o desítky snímků mapujících celý Čečkův život, především ten spojený s ozbrojenými složkami.

Karel Straka ve svém precizně formulovaném portrétu hned v úvodu charakterizuje Čečka jako muže, který „od raného mládí pasivně nečekal, kam jej životní cesty zavedou, ale výzvám šel aktivně vstříc.“ Dále soudí, že jeho osud „je výmluvným dokladem skutečnosti, že realita života dokáže být svou namnoze stěží předvídatelnou rozmanitostí pestřejší než i nejlépe vykonstruovaná románová osnova.“

Čeček absolvoval školu jednoročních dobrovolníků rakousko-uherské branné moci. Od roku 1911 působil v Moskvě jako zástupce firmy Laurin a Klement, ovšem již na konci srpna roku 1914 se stal příslušníkem České družiny v Rusku. Byl jedním z prvních tří důstojníků této jednotky. Roky 1915 i 1916 prožil na frontě, v roce 1917 se klíčovým způsobem zasloužil o úspěšné provedení útoku v bitvě u Zborova.

V roce 1918 se zapojil do bojů proti bolševikům a stal se velitelem povolžské fronty, byl povýšen do hodnosti generálmajora, v roce 1919 pak měl na starosti veškerou evakuaci Čechoslováků z Ruska.

Návrat do vlasti po devíti letech znamenal vstup do jiného prostředí. Čeček ale zůstal věrný armádě a ta jeho schopnosti využila i posílila. Čeček byl vyslán do pařížské Vysoké školy válečné (1921-1923) a v říjnu 1923 jej prezident Masaryk jmenoval přednostou Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Čeček se posunul na úroveň vojenskopolitického činitele, šlo přitom o velice vlivné pracoviště, nikoli jen formální úřad.

Čeček se také blíže seznámil s oblastí letectví, a tak byl ustaven přednostou leteckého odboru Ministerstva národní obrany. Přechodně pak byl formou dočasné dovolené dokonce uvolněn z prezidentské kanceláře, aby se této sféře a jejímu plnému rozvoji mohl věnovat. Aby celou problematiku nahlédl z pozic praktických, stal se Čeček i pilotem. V roce 1927, když završil svůj úkol v dané oblasti, se opět vrátil do své funkce na Pražský hrad. Masaryk v něm v té době spatřoval nástupce generála Syrového, náčelníka Hlavního štábu. Čečkovi scházela však praxe na nejvyšších stupních velení, proto od roku 1929 působil ve funkci velitele divize v Českých Budějovicích. Jeho práci však přerušila brzká smrt v květnu 1930, kdy bylo generálovi pouhých 43 let.

Karel Straka jeho působení ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky shrnuje: „Generál Čeček vykonal od roku 1923 (…) mnoho vynikající, celospolečensky významné práce. Řízením této složky i leteckého odboru Ministerstva národní obrany získal praxi vojenskopolitického činitele, působícího ve vysoké státní exekutivě a ve vrcholném správním aparátu armády. V tom tkvěl pro něho nepochybný přínos, který oplácel svými mimořádnými výkony. Poradil si všude a ve všech směrech. Byl ovšem především vojákem, jenž byl cele spjat s vojskem.“

Ve vztahu ke generálu Čečkovi jsme na stránkách VHÚ publikovali v roce 2014 také materiál nazvaný Unikátní přírůstek do sbírek VHÚ – blůza generála Stanislava Čečka. Tato blůza je rovněž zachycena na jedné z fotografií ve Strakově knize. Článek o blůze si můžete přečíst ZDE.

 

 

 

Aktuálně



Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025
Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování…
Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

17. 02. 2025
Snaha československé vlády o účinnou ochranu utajovaných skutečností se setkala s nežádoucím ohlasem…
Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…