Andreas Hofer (1767–1810), tyrolský hostinský a obchodník s dobytkem, se stal významnou osobností přelomu 18. a 19. století. Neproslavila ho ani tak chuť piva, které točil, nebo kvalita prodávaného zvířectva, jako jeho role vůdce tyrolského povstání proti bavorské nadvládě roku 1809.
Po rakouských porážkách u Ulmu a Slavkova za třetí koaliční války byl v prosinci 1805 uzavřen Bratislavský mír, který měl ukončit rakouskou účast v bojích proti Francii. Rakousko se muselo vzdát italských a německých území, která připadla Francii a jejím spojencům. Tyrolsko se tehdy dostalo pod nadvládu Bavorska, které brzy začalo nastolovat řadu reforem. Ty se mimo jiné týkaly starého zemského zřízení a náboženského života Tyrolanů.
Změny, které přinášela nadvláda Bavorska, způsobovaly nespokojenost obyvatelstva, které vedlo ke vzniku protibavorského hnutí, v němž se Hofer významně angažoval. Zkušenosti s bojem a s vedením dobrovolníků, které měl brzy využít, získal již v letech 1796–1805, kdy se účastnil koaličních válek jako voják a později jako velitel kompanie Tyrolských zemských střelců. V lednu 1809 žádala Hoferova delegace o podporu císaře Františka I., kterou císař přislíbil. V dubnu téhož roku rozpoutalo Rakousko pátou koaliční válku a vpadlo do Bavorska. Záhy začalo i tyrolské lidové povstání proti Bavorům, které po několik měsíců vítězilo – a to dokonce i po porážce Rakouska a podepsání příměří v červenci a míru v říjnu. Poraženo bylo až v listopadu. Andreas Hofer, který je dodnes tyrolským národním hrdinou, byl odsouzen francouzským válečným soudem a zastřelen v Mantově v únoru roku 1810.
Hoferovi bylo vystavěno množství pomníků a soch. Většina z nich stojí v Tyrolsku, ovšem jednu bychom našli i v Síni vojevůdců vídeňského Arsenalu. Tyrolský bojovník za svobodu se stal hlavní postavou několika knih, filmů i jednoho komixu z padesátých let 20. století.
Básněmi a písněmi složenými na počest hrdiny a skladbami popisujícími jeho životními osudy se zabývá kniha Andreas Hofer im Liede. Ty zásadnější z nich jsou společně se seznamem podobně tematicky zaměřených divadelních her zmíněny již v předmluvě publikace. Za ní následuje krátký rozbor pamětních knih hostince „Am Sand“, kde Hofer působil, po kterém je zařazeno hlavní téma knihy – přetištěné básnické a písňové texty. Poslední kapitoly publikace se zabývají Hoferovými portréty, příbuzenstvem a také jeho ostatky. Kniha je tedy zajímavým materiálem ke studiu tzv. druhého života osobnosti Andrease Hofera, jeho obrazu v umění a lidovém povědomí. V době svého vzniku jistě měla posílit národní smýšlení Rakušanů a posílit tak určitý „kult“ známého bojovníka za jednotu monarchie.
Její patriotický význam je patrný i na pozdějších osudech exempláře uloženého v knihovně VHÚ Praha pod signaturou II B 6004. Před titulní list je ručně vepsané věnování s citátem ze Schillerova Viléma Tella datované k Vánocům roku 1914, tedy k počátkům světové války. Text zní: „Das Alte stürzt, es ändert sich die Zeit, und neue Leben wächst aus den Ruinen.“ ( - Staré se hroutí, doba se mění. Nový život povstává z trosek.) Je pod ním podepsán Charles Herbert Frank.
Knihu si můžete přečíst on-line zde.
Citace:
FRANKL, Ludwig August. Andreas Hofer im Liede. Innsbruck: Wagner'schen Universitäts-Buchhandlung, 1884. XII, 171 s.