Zformování dvou nových států, sice Německé spolkové republiky a Německé demokratické republiky, v roce 1949 bylo událostí významnou nejen politicky, ale i v symbolické rovině. V souvislosti se vznikem nových státních útvarů spatřily světlo světa také dva rozdílné pohledy na státní identitu, symboliku, vyrovnání se s nedávnou minulostí a začlenění do nového politického rozložení Evropy. V případě NDR byla především otázka státní identity místy poněkud krkolomná. Oficiální ideologická linie, ustavující NDR jako tzv. lidově demokratickou republiku v plném područí Sovětského svazu, koexistovala a mnohdy kolidovala s velmi aktuálním odkazem nedávno minulých válečných let. Příkladem výsledku takto oficiálně stanovené rétorické linie je i dnes představovaná kniha.
Titul Bauernland unterm NATO-Stiefel, volně přeloženo Země rolnictva pod podrážkou NATO, se tématicky zaměřuje na výstavbu základen NATO v západním Německu a z toho plynoucí strádání rolnické třídy. Patrná je i poněkud vypjatá reakce na umístění jaderných zbraní na území SRN, v kontextu eskalace napětí vedoucího až ke karibské krizi, ovšem nikterak překvapivá. Téma, tedy utrpení pracujícího lidu v kapitalistickém táboře, i zvolená rétorika, připomínající silně emočně zabarvený slovník československého komunistického tisku z let padesátých, nikterak nevybočují z obvyklého úzu tehdejší literatury v zemích východního bloku.
V tomto případě je však výběr témat i slohu natolik přepjatý, až z dnešního pohledu působí místy takřka parodicky. Typickým postupem je vybrat relativně drobný problém cílového státu, zveličit jej, náležitě jej ideologicky zasadit do binárního vidění světa, doplnit o výhružný styl, případně dokonce podat informaci smyšlenou. Takovouto interpretaci pak často doplňuje fotografie, kterou její popisek uvádí do zcela zavádějícího kontextu. Čtenář se tak například může dozvědět, že bývalá výcviková střediska SS (tzv. Ordensburgy) slouží jako velitelství přilehlého vojenského cvičiště NATO vedeného bývalými nacisty, o několik stran dále je mu vysvětleno, že SRN je stále ve vleku fašistů a militaristů, nebo je zpraven o dělostřeleckých cvičeních s jadernou municí, radioaktivním dešti či podezřelém vlivu pruské aristokracie v Bonnu. Pro kontext nutno dodat, že například jaderná dělostřelecká munice se na území SRN skutečně nacházela, nicméně v mizivém množství a nikdy nebyla použita ani pro cvičné účely. Zbylé části útlé knihy pak opakovaně popisují útlak rolnictva prusko-americkým militarismem, přičemž užitý slovník je mnohdy identický se slovní zásobou válečných filmových týdeníků UFA či stranických periodik NSDAP. Za pozornost stojí poněkud bizarní komentáře a popisky k fotografické příloze (zde doslovně citovány).
Jakkoli absurdně může z dnešního pohledu tento výčet znít, jedná se o pozoruhodný příklad cílené práce s rétorikou, výběrem a podáním informací za účelem výsledného ovlivnění čtenáře. Dostatečný časový odstup více než půlstoletí po vydání knihy dovoluje čtenáři zachování nadhledu a možnost kriticky zhodnotit uvedená tvrzení a konfrontovat je jak s fakty, tak s příslušnou historiografickou literaturou. Sama o sobě však publikace svědčí o skutečnosti, že snaha dosáhnout cíle pomocí propagandistického překrucování reality, které je dnes pokládáno za nedílnou součást hybridního vedení války, je zcela nadčasová a aktuální v libovolné době.
Citace:
SIEBERT, A. Bauernland unterm NATO-Stiefel. Berlin: Deutscher Militärverlag, 1961.