Vojtěch Preissig, Za naši samostatnost, 1918

Vojtěch Preissig, Za naši samostatnost, 1918

Z dílny významného českého grafika Vojtěcha Preissiga vyšel v první polovině roku 1918 soubor pohlednic, jejichž výtvarné řešení je, až na malé detaily, shodné se sérií náborových plakátů, vytištěných ve stejném období. Na prezentované dopisnici je dominujícím barevným prvkem vlajka, jakou používali Češi a Slováci, žijící za první světové války na území Spojených států. Figura francouzského legionáře a hesla plní jen doplňující funkci. Stejný motiv použil Preissig v závěru války i na řadě dalších tiskovin (například diplom pro Národní daň 1918 nebo členský průkaz Svazu československých legionářů pro Ameriku). Princip čtyř hvězd, symbolizujících Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko, se znovu opakuje i na autorových návrzích československé státní vlajky ze soutěže o novou podobu čs. státní symboliky z roku 1919.

Vojtěch Preissig (1873–1944) odešel do Spojených států s vidinou lepšího profesního uplatnění krátce před první světovou válkou. V roce 1916 dostal nabídku z Wentworth Institutu v Bostonu, kde působil až do roku 1924 jako vedoucí grafického uměleckého oddělení. Právě tady vytvořil v letech 1916–1918 návrhy a realizace plakátů, propagačních tisků a publikací (tzv. národnin) pro čs. legie ve Francii, Rusku a Itálii.

V roce 1917 se Preissig se aktivně zapojil do politické činnosti v našem zahraničním odboji. Pracoval v odbočce Československé národní rady v New Yorku. V jejím oddělení v Bostonu organizoval nábor českých a slovenských dobrovolníků do čs. zahraniční armády ve Francii. Je absurdní, že právě tento člověk usiloval po válce tolik let o návrat do Československa a o uznání své umělecké tvorby. Nepodařilo se mu prosadit ani jeden z velkolepých plánů, souvisejících s vývojem nových grafických technik a tvorby specifických stylů písma. Koncem třicátých let byl Preissig také krátce zaměstnán v uměleckém oddělení Památníku osvobození.

Jeho neblahý osud se naplnil na počátku protektorátu, kdy se zapojil do ilegální protinacistické činnosti. V roce 1940 byl spolu se svojí dcerou Irenou Bernáškovou zatčen a poté uvězněn v koncentračním táboře v Dachau. Zde zahynul na následky celkového fyzického vyčerpání na jaře roku 1944.

Aktuálně



Pattonovi duchové vstupují do Čech

Pattonovi duchové vstupují do Čech

20. 04. 2025
Dva dny poté, co na české území vstoupila v Ašském výběžku první americká…
Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny

Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny

19. 04. 2025
Na Velikonoce (Velký pátek i Velikonoční pondělí) budou expozice VHÚ Praha (Armádní…
„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

18. 04. 2025
Nemoci, zoufalství i improvizace. První světová válka obrátila životy vojáků i lékařů…
Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

17. 04. 2025
Sedmý díl seriálu Poklady z depozitáře webu iDNES.cz se tentokrát věnoval většímu…
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

15. 04. 2025
Pohled na problematiku migrace Evropanů z vlastního kontinentu s důrazem na české vystěhovalectví do…