Antonín Rašek zahájil svoji vojenskou kariéru jako pěšák. V době pražského jara usiloval o změny v armádě a po dvacetiletém přerušení se do armády vrátil v době demokratických změn po listopadu 1989.
Narodil se 4. února 1935 v Kralupech nad Vltavou, kde vychodil obecnou školu, dvě třídy reálného gymnázia a dva ročníky měšťanské školy. V roce 1950 přestoupil na Vojenskou školu Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové, kterou ukončil roku 1953 maturitou. Pak vystudoval pěchotní učiliště v Lipníku nad Bečvou a v roce 1955 se stal vojákem z povolání. Začínal jako velitel čety, posléze roty. Dnem 1. prosince 1959 se stal zástupcem velitele pro politické věci 17. roty pozemního zabezpečení navigace v Klecanech u 50. spojovacího letištního pluku.
V letech 1955 až 1961 absolvoval dálkově studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a poté začal pracovat ve vojenském tisku jako redaktor časopisu Lidová armáda Hlavní politické správy ČSLA. Od roku 1965 byl starším instruktorem oddělení masových organizací. V roce 1966 zahájil postgraduální studium sociologie na Vysoké škole politické při ÚV KSČ a 1. května 1967 povýšen na majora. Od 30. srpna 1967 byl náčelníkem oddělení společenských organizací HPS ČSLA.
V důsledku svých reformních postojů v době pražského jara byl major PhDr. Rašek již v únoru 1969 odvolán z funkce, v červnu 1969 dán do kádrové dispozice náčelníku Hlavní politické správy a 31. března 1970 byl přeložen do zálohy jako nevyhovující z hlediska politického profilu. Podle kádrového hodnocení napomohl svými postoji, publikační činností a údajnými nedostatky v řízení rozpadu Československého svazu mládeže v armádě. Také byl vyloučen z KSČ.
Pracoval pak jako odborný referent v Institutu poradenství při čsl. Komitétu vědeckého řízení v Praze a od roku 1975 až do konce roku 1989 ve Výzkumném ústavu strojírenské technologie a ekonomiky.
Dnem 10. ledna 1990 byl PhDr. Antonín Rašek přijat jako občanský zaměstnanec do funkce náměstka ministra národní obrany pro sociální a humanitární věci. Současně byl rehabilitován. Podílel se na prvních nelehkých snahách o změny vnitřního života armády a odideologizování a humanizaci vojenské služby. Rozkazem prezidenta republiky č. 0023 z 19. září 1990 byl s účinností od 1. října 1990 jmenován generálmajorem v záloze. Funkci náměstka ministra vykonával do září 1992. Od devadesátých let publikoval v řadě tištěných periodik a na internetu teoretické práce věnované československé a české branné politice. Od roku 1993 byl ředitelem Institutu pro strategická studia.
Prokop Tomek