Dnes již téměř zapomenutý český malíř a ruský legionář Jindřich Biebl žil na Ukrajině již před první světovou válkou. K dobrovolníkům České družiny patřil od počátku jejího vzniku v srpnu roku 1914. Později byl zařazen ke 2. čs. střeleckému pluku čs. legií v Rusku. Jako člen umělecké a fotografické skupiny Františka Parolka vytvořil množství účelových prací pro armádu (návrhy diplomů, pohlednic a novoročenek). Na tužkových skicách portrétoval v roce 1915 řadu svých spolubojovníků z České družiny, včetně Parolka. Za své mimořádné bojové schopnosti u rozvědky byl již v roce 1915 povýšen na četaře a postupně dosáhl hodnosti štábního kapitána. Za hrdinství v bitvě u Zborova byl v srpnu 1917 povýšen na praporčíka. Do Československa se vrátil 14. lodním transportem v únoru roku 1920 v hodnosti štábního kapitána.
Jindřich Biebl vytvořil, pravděpodobně v jarních měsících roku 1915, akvarelovou malbu, která představuje náměstí polského města Tarnov. Zde se zdržovala převážná část České družiny od počátku listopadu 1914. Malíř zachytil jen část náměstí, směřující ke kostelu v novogotickém stylu, který tvoří dominantu celého díla. Architektura staveb je doplněna figurální scenérií běžného městského ruchu.
Papír, akvarel, 250 mm x 355 mm.
Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze v roce 1921 formou nákupu od autora.