Koncem 2. světové války počal vznikat v kolektivu pracovníků Zlínských leteckých závodů návrh nově řešeného kluzáku pro pokračovací výcvik. Hned po osvobození se pak letoun začal stávat realitou, takže k záletu prototypu mohlo dojít již na počátku září 1945. Kluzák dostal označení Zlín Z-24 a poetické jméno Krajánek. Jeho konstrukce byla převážně dřevěná, částečně potažená leteckým plátnem. Jednoduše vybavená kabina pak byla kryta pouze snímatelným překližkovým dílcem s větrným štítkem. Krátce po úspěšném zalétání došlo na objednávku sériových strojů a ty byly aeroklubům dodávány již v druhé půli roku 1946.
Krajánci sloužily v novém systému výcviku pilotů pro zdokonalovací bezmotorové lety a uskutečňování výkonů předepsaných tříd. Celkem bylo vyrobeno přes 250 kusů, z nichž některé šly i na export. Byly mezi letci neobyčejně oblíbené pro svoje snadné ovládání a nezáludné letové vlastnosti. V aeroklubech pak vydržely až do konce padesátých let minulého století, kdy byly nahrazovány výkonnějšími větroni. Představovaný kluzák výrobního čísla 225 byl vyroben v roce 1947 a imatrikulován jako OK-8233. V padesátých letech minulého století jej používal Krajský aeroklub Svazarmu Hradec Králové a svoji kariéru skončil na letišti Hronov. Následně nebyl zničen, jak bylo tehdy zvykem, ale uložen ve stodole v obci Žďárky. Do Leteckého muzea byl získán nákupem od soukromníka v roce 1987. Poté byl stroj rekonstruován v Aeronu Brno v letech 1987–88 a po té zavěšen v expozici Leteckého muzea VHÚ.
Technická data:
Rozpětí 12,12 m
Délka 6,29 m
Hmotnost prázdného letounu 135 kg
Vzletová hmotnost 225 kg
Klouzavost 1:18
Nejvyšší přípustná rychlost 200 km/h