Britský Záslužný letecký kříž (D.F.C. – Distinguished Flying Cross) je dnes již takřka legendární vojenské vyznamenání, udělované ve Velké Británii pilotům Královského letectva (Royal Air Force) a původně též zemí Commonwealthu.
Vyznamenání bylo zřízeno 3. června 1918 a do konce první světové války bylo uděleno více jak tisíc kusů. Během druhé světové války překročil počet udělených křížů počet 20.000 kusů. Podmínkou udělení bylo vykonání odvážného činu, projev hrdinství a statečnosti nebo příkladná služba během vzdušných operací proti nepříteli. Kříž bylo možné udělit i opakovaně, přičemž na stužce se opakované udělení značilo přidání stříbrné miniatury ve tvaru rozety. Nositelé kříže jsou oprávněni používat za jménem zkratku DFC.
Prezentovaný exemplář ze sbírky VHÚ Praha je osobní památkou na štábního kapitána Josefa Ocelku, jednoho ze zakládajících příslušníků 311. československé bombardovací perutě. Josef Ocelka ještě před válkou absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě a následně kurz leteckého pozorovatele i kurz pro piloty. Díky svým schopnostem se vypracoval na pozici velitele 311. bombardovací peruti a stal se jejím pravděpodobně nejproslulejším velitelem, který se svými muži vyrážel do nejnáročnějších akcí a požadoval od nich maximální nasazení. Životní běh Josefa Ocelky se paradoxně neuzavřel v boji u 311. peruti, ale při cvičném letu v červenci 1942, kdy jeho další možné osudy a působení v letectvu zmařila nehoda na letišti Brize Norton ve Velké Británii.
Dekoraci tvoří liliový kříž o rozpětí ramen 60 mm, zavěšený prostřednictvím pevného ramínka na 30 mm široké pokosem fialovo-bíle pruhované stuze. Na středu kříže se nachází monogram RAF, položený na růži převýšené korunou a lemované vavřínovým věncem. Z medailonu jsou přes věnec napříč vodorovnými rameny kříže položena rozepjatá křídla, na svislých ramenou je středový motiv podložen vrtulí. Na reversu se nachází tzv. královská šifra – monogram panovníka a rok vydání. Autorem návrhu kříže byl britský sochař a medailér Edward Carter Preston. Vyznamenání přešlo do sbírky VHÚ darem v roce 1999.
Jan Biederman