Na začátku srpna 1916 zahájila italská armáda v oblasti dolního toku řeky Soči ofenzivu, která vešla do dějin jako 6. bitva na Soči. Bitvě předcházela devítihodinová dělostřelecká příprava, po které do boje vyrazila italská pěchota. Ta v prvních dnech ofenzivy dobyla strategicky důležitý vrchol Sabotin (609 m. n. m.) a pod ním ležící ruiny městečka Gorice. Jednalo se o největší úspěch, kterého italská armáda za 15 měsíců války na svém hlavním útočném směru dosáhla.
Bojů o Sabotin se v sestavě rakousko-uherské armády účastnil i c. a k. prapor polních myslivců č. 2, který byl doplňován z okolí Hradce Králové. Typický vzhled myslivců v nehostinné krajině Slovinského krasu zachytil zřejmě na jaře 1917 praporní fotograf Loskot. Jeho snímek dobře ilustruje nejen způsob nošení výstroje v této fázi války, ale i některé zajímavé výstrojní doplňky, jako je například hliníková polní láhev s improvizovaným závěsníkem, sumky pro pušku M. 88 použité k pušce M. 95, nebo tzv. improvizované plukovní označení na plstěné polní čepici a náramenících.
Na italské frontě bojovali královehradečtí myslivci až do roku 1918. Po skončení války a rozpadu Rakouska-Uherska se prapor stal součástí československé armády a v únoru 1920 byl reorganizován na Hraničářský prapor č. 2. V roce 1932 obdržel čestný název Roty Nazdar, čímž se tento někdejší elitní útvar rakousko-uherské armády stal pevnou součástí legionářské tradice.
Fotoalbum c. a k. praporu polních myslivců č. 2 se do sbírky VHÚ Praha dostalo po 2. světové válce.