Kolektiv ČSČ: Vám poděkování a lásku Vám

Ústřední dílo československé SORELY (umění socialistického realismu) vytvořila trojice výtvarníků Armádního výtvarného studia – Jan Čumpelík, Jaromír Schoř a Alena Čermáková. Dílo není datováno, muselo však vzniknout v době vrcholícího Stalinova kultu osobnosti a krátce po dokončení monumentálního obrazu „Díkůvzdání“, na kterém Čumpelíkova skupina pracovala v roce 1951.

Jan Čumpelík a kolektiv ČSČ, Vám poděkování a lásku Vám, kolem 1952

Plátno, olej, 175,5 x 121 cm.

Postava generalissima Stalina v bílé uniformě a s úsměvem dobrosrdečného strýčka připomíná sochu zbožštělého vládce. S růží, kterou drží v ruce, hledí spokojeně vstříc budoucnosti. Obraz je výrazem naprosté podřízenosti výtvarného projevu komunistické ideologii. Splňuje do detailu jasně dané politické zadání. Přestože jde o řemeslně kvalitní dílo, zůstává poplatné době svého vzniku a je nutné jej hodnotit se značnou dávkou kritiky.

Zmíněný tříčlenný autorský kolektiv plnil politické zakázky v rámci Armádního výtvarného studia (AVS) pod zkratkou ČSČ, podle počátečních písmen příjmení. Pod vedením sochaře a bývalého legionáře Jaroslava Heyduka vznikla tato umělecká organizace v roce 1952, přesně podle statutu sovětského Grekovova studia. Hlavním uměleckým posláním příslušníků AVS bylo „rozvíjet city socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu příslušníků naší armády“ (Statut AVS z roku 1955). Mezi dalšími členy studia byli také Bohuslav Burian, Jan Šebek, Vladimír Šolta, Antonie Povondrová a jiní. Takřka „průmyslová“ produkce AVS sloužila k výzdobě prostor Vojenského muzea v Praze na Žižkově, ministerstva obrany a mnoha dalších vojenských objektů.

Jan Čumpelík (1895–1965) patřil před druhou světovou válkou k vyhledávaným portrétistům. Vystudoval malířství na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Vratislava Nechleby. Po studijních cestách do Francie nalezl inspiraci v domácích, lidových motivech moravského Slovácka a Slovenska. Pro Památník osvobození vytvořil ve třicátých a čtyřicátých letech cyklus monumentálních maleb (Terron, Doss Alto, Zborov a 28. říjen). Po únorovém převratu roku 1948 změnil radikálně autorský přístup a svoji další tvorbu plně podřídil ideám socialistického realismu.

Jaromír Schoř (1912–1992) vystudoval Akademii výtvarných umění u profesora Karla Mináře. V Armádním výtvarném studiu působil dlouhá léta. Tvořil nejčastěji silně pastózní a barevně výrazné figurální malby.  Alena Čermáková (1926–2009) vystudovala malířství u Jakuba Obrovského. Do Armádního výtvarného studia nastoupila jako mladá, nadějná a zejména politicky uvědomělá umělkyně, za výrazné profesní podpory Jana Čumpelíka. V roce 1960 se dostala s vedením studia do ostrých politických sporů. Po odchodu se pustila do samostatné umělecké dráhy. Naivní víru v komunistické ideje nikdy neopustila.

Umělecké dílo získal Vojenský historický ústav v polovině devadesátých let z fondů Armádního výtvarného studia.

Ilona Krbcová