Po rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku Československé republiky v říjnu 1918 se na základě stávajících rakousko-uherských a nově tvořených dobrovolnických jednotek začalo formovat československé domácí vojsko. Památkou na toto období je prozatímní disciplinární řád, který první československý ministr národní obrany Václav Klofáč schválil dne 23. listopadu 1918. Tento řád nahrazoval obdobné předpisy rakousko-uherské armády a svým zněním vycházel z disciplinárního řádu, který pro potřeby československého vojska na Rusi vydala ruská odbočka Československé národní rady v Kyjevě.
Řád se týká všech prohřešků proti disciplíně, které nejsou trestným deliktem. Nejedná se přitom o výčet možných přestupků, kterých si řád s ohledem na poměry panující v dosud neuspořádané československé armádě vůbec nevšímá, ale o možné způsoby potrestání. Většina pasáží je doslova přepsána z legionářského vzoru a stejná je i maximální výše trestu – 30 dní prostého, respektive 20 dní zostřeného vězení. Odlišnosti lze najít ve výši trestu, kterou mohli udělit jednotlivé instance armádní organizace, přičemž řád pro domácí vojsko je v tomto ohledu přísnější. Na rozdíl od svého legionářského vzoru také důsledně rozlišuje přestupky proti disciplíně způsobené v poli „před nepřítelem“ od přestupků způsobených v zápolí. V závěru jsou shrnuty možnosti zahlazení, respektive „výmazu“ přestupku, které za běžných okolností trvalo 6 měsíců a bylo podmínkou pro další služební postup.
Řád byl vydán pouze na přechodnou dobu a jednotlivé útvary byly povinné k němu po čtyřech týdnech používání sepsat komentář, který by posloužil při přípravě definitivního řádu.
Rozměry: 20 x 12,5 cm
Prozatímní disciplinární řád byl do sbírky VHÚ Praha získán po 2. světové válce.