Němečtí revolucionáři za revoluce z let 1918–19, hovoří Karl Liebknecht

Němečtí revolucionáři za revoluce z let 1918–19, hovoří Karl Liebknecht

Snímek zachycuje německé revolucionáře v berlínské zoologické zahradě za revoluce z let 1918–19, hovoří Karl Liebknecht. V době zveřejnění této fotografie si připomínáme sto let od počátku revoluce v Německu.

 

Na podzim roku 1918 bylo císařské Německo v zoufalé situaci. Obyvatelstvo hladovělo, armády byly vytlačovány z Francie a Belgie, spojenci postupně odpadali, a ani fakt, že pod německou mocí se nalézala velká část východní Evropy, nemohl na stavu věcí nic zlepšit. Na přelomu října a listopadu došlo ke vzpourám v německém námořnictvu, 4. listopadu vzbouřenci obsadili Kiel a záhy se revoluce rozšířila po celém Německu. 9. listopadu byla v Berlíně vyhlášena republika, císař Vilém II. odjel do nizozemského exilu. 11. listopadu 1918 bylo uzavřeno příměří v Compiègne. Zrodila se legenda o v poli neporažené německé armádě, jež utržila ránu dýkou do zad. Německé armády stále v zásadě všude stály na cizím území, od východní Belgie po východní Ukrajinu – skutečnost, že se němečtí spojenci jeden po druhém zhroutili, nebyla brána v potaz.

Novým německým kancléřem se stal sociální demokrat Friedrich Ebert, v zemi však narůstal chaos. Část demobilizovaných vojáků neodložila zbraně a stala se členy tzv. freikorpsů – paramilitárních pravicových jednotek. Radikální levice rovněž nebyla spokojena: 5. ledna 1919 v Berlíně povstala frakce spartakovců, avšak toto povstání bylo se souhlasem sociální demokracie rozdrceno příslušníky freikorpsů. Představitelé spartakovců, Karl Liebknecht a Rosa Luxemburgová, byli 15. ledna zajati a zabiti. Obdobně skončila i Bavorská republika rad, vyhlášená v dubnu a poražená v květnu 1919.

Přechod od monarchie k republice byl bolestný. 19. ledna 1919 se konaly volby do nového německého parlamentu, jenž se sešel ve Výmaru a v srpnu přijal republikánskou ústavu – vznikla Výmarská republika. Poslední vážný pokus o zvrácení tohoto vývoje představoval neúspěšný Kappův puč z roku 1920. Tzv. „listopadoví zrádci“, jimž byla připisována vina za porážku ve válce, však zůstali terčem nenávisti terčem nenávisti nacionalistických kruhů, docházelo k politickým vraždám, levicové i pravicové bojůvky pevně zakořenily v německé společnosti. Nechtěná německá republika klopýtala vstříc dalším a dalším katastrofám.

Aktuálně



Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

15. 11. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Izraelští vojenští veteráni navštívili Armádní muzeum na Žižkově

Izraelští vojenští veteráni navštívili Armádní muzeum na Žižkově

14. 11. 2025
Veteráni Izraelských ozbrojených sil (IDF), kteří bojovali v Šestidenní válce (1967), nedávno navštívili…
Ve Španělském sále zaznělo poděkování hrdinům. The Tap Tap hráli pro české válečné veterány pod záštitou prezidenta Petra Pavla

Ve Španělském sále zaznělo poděkování hrdinům. The Tap Tap hráli pro české válečné veterány pod záštitou prezidenta Petra Pavla

13. 11. 2025
Čeští váleční veteráni a jejich rodiny se 11. listopadu v Den válečných veteránů…
Česká republika oslavila Den válečných veteránů, vojáci slavnostně nastoupili na Vítkově

Česká republika oslavila Den válečných veteránů, vojáci slavnostně nastoupili na Vítkově

11. 11. 2025
V Praze na Vítkově se dnes uskutečnil slavnostní nástup, který připomněl ty,…
Připomeňte si s námi Den válečných veteránů. Jsou jimi nejen vojáci dvou světových válek, ale i veteráni ze zahraničních operací Armády ČR

Připomeňte si s námi Den válečných veteránů. Jsou jimi nejen vojáci dvou světových válek, ale i veteráni ze zahraničních operací Armády ČR

11. 11. 2025
Na 11. listopad připadá každoročně významný svátek týkající se ozbrojených sil: Den…