Firma Fokker, založená roku 1912 nizozemským občanem Anthonym Fokkerem (1890–1939) v Německu, se po první světové válce přestěhovala do Nizozemska a vyrobila velké množství civilních i vojenských letounů. Jedním z nich byl i dvoumotorový stroj na našem snímku, jehož účelem bylo nejen bombardovat, ale i vstupovat do leteckých soubojů s nepřátelskými letouny. Od toho bylo odvozeno i jeho označení „vzdušný křižník“; takovéto smíšené koncepce nebyly ve své době neobvyklé.
Rozpětí křídel letounu Fokker V. činilo 21 m, délka 16 m a výška 5 m. Dvojice motorů Bristol Pegasus XXVI mu dávala maximální rychlost 417 km/h, jeho akční rádius činil 1550 km; údaje o jeho dostupu se pohybují v rozmezí 7700–8550 m. Prázdný stroj měl hmotnost 4650 kg. Výzbroj představoval kanón ráže 20 mm na nosu letounu, určený zejména k útokům na nepřátelské bombardéry, a čtyři kulomety ráže 7,92 mm; stroj mohl nést bomby o celkové hmotnosti 1000 kg. Posádku tvořilo pět mužů. První let se uskutečnil 16. října 1937 a sériová výroba pro nizozemské letectvo probíhala v letech 1938–39; celkem bylo vyrobeno šestnáct strojů tohoto typu.
Vzhledem k rychlému rozvoji letecké techniky se letouny Fokker T.V na počátku druhé světové války nemohly rovnat nejnovějším strojům, nadto jich z různých příčin bylo ke dni německé invaze 10. května 1940 připraveno k boji toliko devět. Jeden z nich byl zničen ještě na letišti, zbylé odstartovaly, sestřelily dva německé bombardéry a poté byly vyslány bombardovat německé cíle. Již v prvních hodinách nizozemské účasti ve válce však utržily těžké ztráty a do druhého dne z nich zbyly pouze dva; poslední zbývající Fokker T.V byl při bombardovací misi sestřelen již 13. května.