Na základě zkušeností z konfliktů na Balkáně a Rusko-Japonské války byly už před 1. světovou válkou do armád zaváděny moderní ruční granáty. Na rozdíl od původních jednoduchých nádob s doutnákem využívaly moderních vymožeností, jakou byla litá ocel a moderní chemické roznětky. Německá armáda věnovala vývoji a výrobě tohoto bojového prostředku velkou pozornost. Jedním z granátů zavedených v německé armádě byl i Kugelhandgranate. Šlo o kulovitý tříštivý granát s časovou roznětkou se zpožděním 5 - 8 sekund. Německý ruční kulový granát Kugelhandgranate model 1915 je vyroben z litiny a váží 1 kg. Trhací náplň tvořilo 45 gramů černého prachu. Průměr granátu je 75 mm a vnější strana je rýhovaná. Ve vrchní části se nachází otvor se šroubovitými závity, do něhož se vkládal zapalovač. Tím byla mosazná trubice se zápalnou směsí. Díky své poměrně velké váze jím bylo možné házet na vzdálenost kolem 15 metrů. Proto se pro vzdálenější cíle používaly i různé druhy katapultů s dostřelem do 300 metrů. Na spodku granátu je vyražené RF 7 996.
Vojenský historický ústav získal tento exponát v roce 1974 převodem z Vojenské akademie Brno.