Vojtěch Preissig, Hrom a peklo, 1939.

Vojtěch Preissig, Hrom a peklo, 1939.

Po okupaci Československa v březnu 1939 se český grafik Vojtěch Preissig (1873–1944) vrhl do odbojové činnosti se stejným nadšením jako před více než dvaceti lety ve Spojených státech. S dcerou Irenou Bernáškovou, malířem Jaroslavem Riedlem, majorem Jaroslavem Boháčem (oba z Památníku osvobození) a ostatními založil záhy, již v dubnu 1939 ilegální časopis V boj. Kromě grafického vedení časopisu vytvořil Preissig plakáty k dvacátému výročí vzniku republiky a další propagační tisky s protinacistickou tematikou. V prosinci 1939 bylo na základě výnosu Ministerstva školství ukončeno jeho působení v Památníku osvobození a v březnu 1940 byl převeden do Vojenského ústavu vědeckého.

Tisková matrice k pohlednici z roku 1939 zobrazuje motiv českého lva, trhajícího německý hákový kříž. Kompozice vychází z Preissigových výtvarných návrhů náborových plakátů pro čs. zahraniční armádu ve Francii z roku 1918. Barevnost červené a bílé zůstala zachována, změnily se však historické souvislosti. Figuře lva chybí srdeční štítek se slovenským znakem a mánesovská dekorativnost je nahrazena zjednodušenými tvary.  Vklíněné zlomené kopí symbolizuje především umělcovo zklamání z účasti Francie jako bývalého spojence při podpisu Mnichovské dohody. V jejím dolním okraji je vyryt monogram MJ, kterým autor přiznal, že zdobnou figuru lva převzal od malíře Josefa Mánesa. Monogram zároveň použil jako pseudonym. Tisková matrice patří k posledním autorovým výtvarným počinům pro národ. Obdobná figurální kompozice jako na předloze pohlednice byla použita rovněž na ilegálním letáku z 28. října 1939 a na poštovních známkách Československo – Revoluční pošta a Hrom a peklo. Pohlednice i známky byly vydány až po druhé světové válce, v září 1945 u příležitosti slavnostního otevření Základní školy v Praze-Roztylech, která nesla umělcovo jméno.

Preissigův osud za protektorátu byl tragický. Již v září 1940 byl zatčen spolu s dcerami Irenou a Yvonou za ilegální vydavatelskou činnost. Irena byla odsouzena v Berlíně v březnu 1942 jako první Češka k trestu nejvyššímu. Její otec byl po výkonu tříletého trestu ve věznici v Bayreuthu převezen do koncentračního tábora v Dachau. Je až neuvěřitelné, že s tak chatrným zdravím vydržel tolik fyzických útrap. Nakonec však podlehl nemoci a celkovému vyčerpání organismu 11. června 1944.

Kov, dřevo, 10 x 15 cm.

Tisková matrice byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze formou daru od pražského ilegálního sdružení Věrný pes v roce 1945.

Aktuálně



Krvavý přízrak jménem Filature

Krvavý přízrak jménem Filature

21. 11. 2025
Od října 1944 se Čs. samostatná obrněná brigáda ve Velké Británii (Czechoslovak…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 11. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Dnes je 17. listopad - státním svátkem si připomínáme dvě zásadní dějinné události

Dnes je 17. listopad - státním svátkem si připomínáme dvě zásadní dějinné události

17. 11. 2025
Na 17. listopad připadá státní svátek České republiky, slavíme Den boje za…
Izraelští vojenští veteráni navštívili Armádní muzeum na Žižkově

Izraelští vojenští veteráni navštívili Armádní muzeum na Žižkově

14. 11. 2025
Veteráni Izraelských ozbrojených sil (IDF), kteří bojovali v Šestidenní válce (1967), nedávno navštívili…
Ve Španělském sále zaznělo poděkování hrdinům. The Tap Tap hráli pro české válečné veterány pod záštitou prezidenta Petra Pavla

Ve Španělském sále zaznělo poděkování hrdinům. The Tap Tap hráli pro české válečné veterány pod záštitou prezidenta Petra Pavla

13. 11. 2025
Čeští váleční veteráni a jejich rodiny se 11. listopadu v Den válečných veteránů…