Vývoj tohoto letounu byl zahájen ve Zlínských leteckých závodech v Otrokovicích bezprostředně po skončení druhé světové války; jednalo se o dílo Ing. Karla Tomáše. Sériová výroba byla zahájena roku 1947 v Otrokovicích, zanedlouho byla přesunuta do Kunovic. Do roku 1952 bylo vyrobeno zhruba 200 strojů, jež zaznamenaly exportní úspěch – do západní Evropy jich bylo prodáno 25 a do Rumunska dokonce 50.
Stroj Z-22 Junák představoval celodřevěný dolnoplošník s pevným podvozkem. Rozpětí jeho křídel činilo 10,60 m, délka 7,25 m a výška 1,96 m; prázdný stroj měl hmotnost 365 kg. Prototyp byl vybaven motorem Persy III, sériově vyráběné stroje nesly silnější čtyřválcový motor Praga D o výkonu 75 koňských sil. Maximální rychlost činila 176 km/h, dostup 4200 m a dolet 500 km. Tyto letouny byly využívány zejména k výcviku a turistice a mohly nést dva až tři lidi; sedadla instruktora a jeho žáka byla umístěna vedle sebe. Zvažována byla i výroba čtyřsedadlové verze, tato myšlenka však nepřekročila stádium prototypu.