Jde o „zvláštní směsici utrpení, laskavosti a smíření“. Takto popsal cyklus sedmi kreseb jejich autor Jiří Sozanský (nar. 1946), který patří ke špičce současné české výtvarné scény. Jeho poslední setkání s Václavem Havlem na podzim roku 2011 se stalo inspirací pro netradiční ztvárnění této osobnosti. Ve výrazu Havlova obličeje viděl charakteristické vlastnosti politika, filozofa a humanisty. Umělcova invence však již také zaznamenala v Havlových očích dotek postupujícího těžkého onemocnění, jemuž podlehl v prosinci 2011. Jedna ze sedmi podob Havlova obličeje je spojena s citacemi jeho myšlenek o síle slova a propastném rozdílu mezi intencí života a post-totalitního režimu v Československu. Cyklus Odcházení byl vystaven mimo jiné na konci roku 2012 ve foyer Armádního muzea na Žižkově. V loňském roce byly kresby představeny u příležitosti stého výročí české státnosti v Jízdárně Pražského Hradu.
Jiří Sozanský je proslulý svým nekonformním přístupem k realitě a vyhraněnými názory na společenské dění. Vytvořil množství rozsáhlých multimediálních projektů a instalací (např. Pevnost Terezín, Kontejnery, Mezní situace). Svým dílem reagoval v devadesátých letech minulého století jako jeden z mála českých výtvarníků na válečný konflikt v Bosně. Organizoval zde kulturně-humanitární mise a na vlastní kůži zažil válku. Jeho díla jsou zastoupena v nejvýznamnějších českých i zahraničních galeriích (Paříž, Helsinky, Sarajevo).
Papír, tuš, 110 x 130,5 cm.
Cyklus Odcházení byl získán do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze v roce 2016 formou nákupu od autora.