V československé armádě se k označení různých specializací používaly od roku 1920 rukávové odznaky ve formě textilních nášivek. Ke stávajícím čtrnácti variantám bylo Věcním věstníkem č. 220 z roku 1923 přidáno dalších pět, mezi nimi i odznak pro útočnou vozbu. Věstník stanovoval, že: „Odznaky rukávové jsou pro gážisty (pokud jsou pro ně stanoveny) a mužstvo soukenné a tmavohnědé; našívají se na soukennou podložku stejnokrojové barvy na levý rukáv bluzy a pláště doprostřed záloktí.“
Z původního velitelství zvláštních bojových prostředků v Milovicích byl v červenci 1922 vytvořen prapor Útočné vozby. Pro tuto jednotku byl určen popisovaný rukávový znak. Když byl v září 1933 prapor rozšířen na pluk, používalo se označení se stejným motivem, ale v kovové variantě na límci, naproti ramenním páskám. Po vytvoření 3 pluků útočné vozby v roce 1935, se odznaky přesunuly na límcové výložky a na jejich původním místě se používaly odznaky s číslem příslušného pluku. Symbol útočné vozby v tomto provedení vydržel v československé armádě až do počátku 50. let, kdy byl nahrazen odznakem sovětského typu.
Průměr odznaku je 6,5 cm.
Předmět byl součástí původní sbírky Památníku osvobození.