Snímek, pořízený mezi šedesátými a osmdesátými lety devatenáctého století, zachycuje rakousko-uherskou císařskou jachtu Greif („Gryf“), snad v přístavu v Pule.
Některé lodě, jež sloužily hlavám států, byly původně určeny k jiným účelům. To byl i případ plavidla na našem snímku, jež neslo velice příhodné jméno – dvojice gryfů představovala štítonoše velkého znaku Rakouského císařství.
Kolesový parník Greif, vyzbrojený dvěma dvanáctiliberními kanóny a s posádkou 102 mužů, se 20. července 1866 pod velení fregatního kapitána Kronowettera zúčastnil vítězné bitvy u Visu (Lissy). Byl přidělen ke druhé ze tří divizí kontradmirála Wilhelma von Tegetthoffa, složené z velkých dřevěných lodí pod vedením komodora Petze. Ty pluly v šípovité formaci, Greif se držel za Petzovou vlajkovou lodí a opakoval ostatním plavidlům její signály.
Po válce z roku 1866 byl Greif přestavěn na císařskou jachtu. Největší slávy se v této roli dočkal roku 1869 – vezl císaře Františka Josefa I. na cestu po východním Středomoří. Císař uskutečnil státní návštěvu Cařihradu, navštívil Jeruzalém, a především se zúčastnil oslav otevření Suezského průplavu dne 17. listopadu 1869. Po této cestě Greif sloužil jako císařská jachta ještě půldruhého desetiletí.