Sammlung der zuverlaeßigsten Nachrichten, die neueste Revolution in Frankreich betreffend.

Francouzská revoluční vlna z roku 1789 změnila zaběhnutý společenský řád v Evropě a následně podnítila i letité válečné konflikty, známé jako revoluční a napoleonské války. Na letošní rok připadá už 230. výročí dobytí Bastily, které si Francie každoročně připomíná 14. července jako začátek Velké francouzské revoluce. Tuto událost, stejně jako předchozí nepokoje ve Francii, které vyústily v zasedání generálních stavů či srpnové legislativní změny starého režimu, sledoval tehdejší svět vzdělanců s napětím i entuziasmem.  Kromě dobových tisků francouzské provenience se tématu věnovaly také německé a rakouské osvícenecké kruhy, které první fázi revoluce vnímaly veskrze pozitivně. Bezprostřední reflexe vývoje událostí ve Francii se v dobovém evropském tisku začaly následně objevovat díky rozšiřujícím se řadám francouzské aristokratické emigrace, která ovšem osvícenský pohled na věc ve většině nesdílela. Prezentované německé starotiskové periodikum vydávané v rané fázi revolučních změn představuje zajímavou kombinaci obou těchto pohledů.

Tisk je souborem dvou ročníků sborníku vydávaného v letech 1789‒1792 v Neuwiedu u Ludwiga Gehry, člena zednářské lóže „Caroline zu den drei Pfauen“. U něj vydával svá díla i literárně činný hesensko-darmstadtský právník (předseda vrchního apelačního soudu), dvořan (tajný rada) a důstojník (major vestfálsko-westerwaldského  krajského pěšího praporu) Ernst Carl Ludwig Isenburg von Buri (1747‒1806), až do roku 1792 hlavní editor prezentované publikace. Ten působil od raného mládí v tajné literární společnosti a později se stal členem téže lóže v Neuwiedu jako nakladatel Gehra. Psal především divadelní hry a libreta k operám. Téma francouzské revoluce v Ludwigu Isenburgovi zpočátku silně rezonovalo a autorsky zpracoval i další náměty z tohoto období a to především v dramatech (např. „Die Bastille: ein Trauerspiel in vier Aufzügen“). Nejpozději po roce 1792 a popravě Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty se stal podobně jako velká část intelektuálů odpůrcem jakobinismu i celé revoluce.

Představované periodikum z let 1789 a 1790 postihuje první období revolučních změn. Jedním z jeho zdrojů byl nejspíše francouzský radikální týdeník „Révolutions de Paris, dédiées à la Nation et au district des Petits Augustins“, noviny periodicky vydávané od 12. července 1789 do 28. února 1794 pařížským tiskařem Louisem-Marie Prudhommem. Taktéž vyobrazení pevnosti Bastila, použité na frontispisu obou ročníků, se dříve objevily v uvedeném francouzském tisku. Sborník líčí vznik Národního shromáždění či nucený přesun královské rodiny z Versailles do Paříže a přináší také přepis dobové korespondence a narativních záznamů zveřejňovaných pařížským týdeníkem. Samotný text není rozdělen do autonomních kapitol a jednotlivé zprávy dohledá pozorný čtenář díky závěrečnému rejstříku s jednotlivými titulky, například:„Necker wird verabschiedet“ (Propuštění Neckera), „Eroberung der Bastille“ (Dobytí Bastily) či „Die Arisstokraten fliehen“ (Aristokraté prchají).  Obsah tvoří výběr čtenářsky zajímavých, až bulvárních informací, které v prvním ročníku tvoří z větší části sled známých revolučních událostí. V díle druhém jsou politické aktuality upozaděny a do popředí se dostávají dobové senzace. Značná pozornost je v ročníku 1790 věnovaná například příběhu „muže se železnou maskou“, respektive šíření legendy o domnělém královském vězni, jež se k ostatkům odsouzence nalezeným v Bastile vázala.

Sborník formátu 16 x10 cm v pevných plátěných deskách, tištěný drobnou novogotickou frakturou a doplněný ilustrovaným frontispisem ve formě rytin je příkladem úspěšně šířené politické reportáže. Díky konceptu novin je prezentovaný tisk dodnes oceňován jako cenný, ač rozsahem nevelký, přesto vlivný zdroj zpráv o prvním roce revoluce. Ačkoliv jeho vyznění není nestranné, uveřejněná písemná komunikace například mezi francouzským ministrem zahraničních věcí Jaquesem Neckerem a jeho panovníkem či dopis britského krále Jiřího III. svému francouzskému protějšku Ludvíkovi XVI. jsou zajímavým zdrojem informací o překotnosti politických jednání, stejně jako zde uváděné dobové pařížské aktuality. Publikace tak představuje osobitý pramen k dějinám Velké francouzské revoluce.

Knihu si lze on-line přečíst zde.

Citace:

ISENBURG VON BURI, Ludwig (ed.). Sammlung der zuverlaeßigsten Nachrichten, die neueste Revolution in Frankreich betreffend. Neuwied : Johann Ludwig Gehra, 1789-1790.