Blůza britského stejnokroje (Battledress) s hodností kapitána představuje poměrně zajímavou variantu poválečného vycházkového stejnokroje. Zapínání límce bylo upraveno na trvalou rozhalenku a celá blůza byla zmenšena z největší dostupné britské velikosti (Size 18) kvůli elegantnějšímu střihu. Atraktivitu předmětu umocňují stužky vyznamenání, vzácná varianta rukávového označení brigády (sítotisk na filcovém podkladu), privátně pořízené označení parašutistů umístěné oproti zvyklostem na levém rukávu, miniatura odznaku za výtečné řízení obrněných vozidel a miniatura britských výsadkářských křidélek ražená ze stříbra.
Majitel stejnokroje, Václav Málek se narodil 25. srpna 1909 v obci Příseka u Jihlavy. Po dokončení obecné a měšťanské školy se vyučil obuvníkem. Na presenční vojenskou službu nastoupil v říjnu 1929 k horskému praporu 11 v Bardějově. Po jejím ukončení absolvoval dvě řádná vojenská cvičení a mimořádné cvičení ve zbrani v květnu 1938. Během zářijové mobilizace byl zařazen k pěšímu pluku 2 do pohraničí a poté zpět ke svému domovskému útvaru na Slovensko. Po demobilizaci na konci března 1939 pracoval u obuvnických firem v Praze. V červnu 1939 byl kvůli autorství novinových článků zatčen a odeslán na půl roku do pracovního tábora. Po návratu odešel z Protektorátu přes tzv. „balkánskou cestu“ s cílem zapojit se v zahraničí do protinacistického odboje. Po strastiplné cestě byl 28. března 1940 ve francouzském přístavu Marseille odveden do čs. armády. V rámci pěšího pluku 1 prodělal první bojové nasazení a za příkladnou odvahu byl vyznamenán. V době od 17. 7 do 7. 8. 1941 se účastnil prvního výcvikového kursu budoucích parašutistů u jezera Morar ve Skotsku.
Válečným kamarádem Václava Málka byl jeho krajan, rotmistr Jan Kubiš. Společně trávili dovolené a Kubiš se o něm zmiňuje i v dopise na rozloučenou před operačním nasazením. Po reorganizaci brigády na obrněnou, byl rotný Václav Málek zařazen k Tankovému praporu 1, v jehož řadách absolvoval vylodění ve Francii a obléhací boje u přístavu Dunkerque. Po návratu do osvobozeného Československa působil až do své demobilizace koncem roku 1945 u 11. tankové brigády v Milovicích. Od roku 1946 pracoval jako vojenský lesní zřízenec v Lázních Kynžvart. Ze služeb lesního podniku byl jako politicky nespolehlivý propuštěn v srpnu 1950. Poté pracoval jako brigádník, horník v ostravských dolech a konečně jako dělník v cihelně v Okříškách. Václav Málek zemřel v 77 letech 6. dubna 1987.
Předmět byl do sbírky VHÚ získán darem v roce 2015