HALADA, Jan, Ryvola, Mirko. Něžná revoluce v pražských ulicích

Před třiceti lety, roku 1989, se situace ve většině zemí východního bloku stávala pro vládnoucí komunistické strany hůře a hůře udržitelnou. Již dva roky probíhala Gorbačovova perestrojka, na níž navazovala postupná demokratizace sovětského režimu, v Polsku vyhrála červnové volby protikomunistická Solidarita, během léta se demokratizovalo Maďarsko a v návaznosti na to 9. listopadu ve Východním Německu padla Berlínská zeď.

V Československu rostoucí sílu odporu proti vládnoucímu režimu jasně ukázaly již lednové rozsáhlé protestní akce, které proběhly v rámci takzvaného Palachova týdne (15.‒19. ledna). Proti demonstrantům tehdy tvrdě zasáhla Veřejná bezpečnost i Lidové milice, přičemž došlo k použití vodních děl a slzného plynu. Brutalita represivních složek vyvolala silnou reakci jak doma, tak v zahraničí. Hnutí Charta 77 poté vydalo prohlášení „Několik vět“, které od svého zveřejnění koncem června do podzimu podepsaly desetitisíce lidí. Další menší protivládní demonstrace proběhly 21. srpna k výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy. Katalyzátorem politických událostí se nakonec stalo režimem povolené shromáždění svolané k 50. výročí nacistického uzavření českých vysokých škol.

Na Albertově se sešlo kolem 15 000 studentů (někdy je uváděno až 50 000). Akce nezůstala jen u piety, záhy se protitotalitní rétorika mluvčích přesunula na současná politická témata. Lidé se poté v počtu asi 10.000 odebrali na Vyšehrad, kde měla demonstrace po šesté hodině večer skončit. Část shromážděných ale poté spontánně vyrazila do centra, čemuž se pokusil policejní kordon zabránit přehrazením Vyšehradské ulice, nicméně tlak zadních řad demonstrantů vedl k proražení policejní uzávěry. K demonstrantům se přidávali další Pražané, průvod pak zamířil po nábřeží k Národnímu divadlu. Veřejná bezpečnost mezitím povolala jako posilu Pohotovostní pluk SNB (Sbor národní bezpečnosti), který u obchodního domu Máj přehradil Národní třídu. Mezi půl osmou a osmou se zhruba desetitisícová masa demonstrantů dostala do sevření mezi bezpečnostní složky, které byly vybaveny obrněnými transportéry OT-64 a speciální policejní úpravou vozů Tatra 148 s vodními děly v otočných věžích. O půl hodiny později začaly jednotky ministerstva vnitra a pohotovostní pluk útočit na demonstranty obušky. Jediná úniková cesta vedla uličkami, v nichž byli lidé brutálně biti. Do půl desáté byla takto demonstrace „rozpuštěna“.

Tvrdost zásahu, kterou dokládal i jeden údajně ubitý student (zpráva se později nepotvrdila), vyvolala v následujících dnech celospolečenskou silnou vlnu solidarity se studenty a nevole vůči komunistickému režimu. Příslovečná poslední kapka 17. listopadu 1989 dopadla a pohár trpělivosti přetekl – začala Sametová revoluce. Volání po vyšetření osob odpovědných za policejní zásah se ozývalo ze všech stran, část komunistů nevyjímaje. O dva dny později, 19. listopadu, došlo k založení Občanského fóra jako hlavní opoziční platformy proti vládnoucímu režimu. O den později, 20. listopadu, začala na většině pražských vysokých škol stávka a na mnoha místech celé republiky začaly každodenní protivládní demonstrace. Ke studentské stávce se přidávaly další a další vysoké i střední školy. Dne 23. listopadu nebyl přijat návrh na nasazení armády a Lidových milicí proti demonstrujícím lidem. Následně začaly politické změny nejprve ve vedení KSČ. Ty ale Občanské fórum nepovažovalo za dostatečné a 27. listopadu proběhla dvouhodinová generální stávka požadující ukončení vlády jedné strany, do níž se zapojilo asi 75% občanů. Další změny na sebe nenechaly dlouho čekat a demokratizační proces se již nedal zastavit. Symbolem změny se stal 29. prosince nový prezident Československa, bývalý disident Václav Havel. V následujícím roce proběhly v zemi po dlouhých letech první svobodné volby.

Prezentovaná publikace formátu A4 byla vydaná již roku 1990 a jedná se tedy prakticky o soudobý tisk. S ohledem na nevelký rozsah má svazek měkkou vazbu sešitového charakteru. Čtenáři předkládá stručný přehled nejdůležitějších událostí Sametové revoluce den po dni od 20. listopadu do konce roku 1989. Samotný 17. listopad je popsán v prologu. Text je doplněný fotografiemi, revolučními hesly a kreslenými satirickými vtipy známého fotografa, grafika a ilustrátora Dušana Pálky (1942‒2011). Obsahuje také anglické, německé a ruské resumé.

Kniha zdařile zachytila atmosféru doby, jejímž dokumentem se stala. Staršímu čtenáři může přinést nostalgickou vzpomínku na vzrušenou listopadovou atmosféru, mladšímu čtenáři pak chronologicky uspořádaný výběr událostí, který umožňuje pochopit průběh revoluce.

Citace:

HALADA, Jan, Ryvola, Mirko. Něžná revoluce v pražských ulicích. Praha : Lidové nakladatelství, 1990. 62 s. ISBN 80-7022-066-X