Závěrečné vojenské cvičení u Poličky v roce 1923 bylo, po manévrech u Sedlčan v roce 1922, druhým velkým závěrečným cvičením organizovaným československou armádou. Námětem cvičení bylo odražení simulovaného nepřátelského útoku vojsk červených vedených generálem Votrubou z území Kladska do Čech. Bránící vojsko modrých pod velením generála Podhajského bylo rozdělené na českou a moravskou armádu a působilo proti útočícímu vojsku ve vzájemné součinnosti. Vojsko modrých představovala Čtvrtá divize (gen. Votruba) a První jezdecká brigáda (gen. Chlapec). Vojsko červených bylo složeno, mimo jiné, z útvarů Sedmé divize (gen. Šnejdárek) a Šesté divize (gen. Bílý). Ředitelem cvičení byl náčelník hlavního štábu československé armády generál Mittelhausser. Ředitelství bylo umístěno v Poličce.
Cvičení proběhlo ve dnech 4.–7. září 1923, ale již několik měsíců předtím se organizačně připravovalo. Intenzivní přípravy pak probíhaly od začátku srpna, počínaje odstraněním nedostatků v číslování budov v Poličce (z důvodu ubytování důstojníků a hostů) až po legislativní podporu (Vládní nařízení ze dne 7. srpna 1923 o zachování služebních a pracovních poměrů po dobu cvičení ve zbrani v roce 1923).
Kromě cvičících vojsk a významných velitelů československé armády se ho jako pozorovatelé a hosté zúčastnili rovněž známí politici a zástupci veřejného života – např. ministr národní obrany František Udržal, předseda poslanecké sněmovny František Tomášek, místopředseda senátu Václav Klofáč a řada dalších. Hojně byli zastoupeni zahraniční vojenští pozorovatelé ze spřátelených států a velké množství novinářů. I některý regionální tisk psal relativně podrobně o přípravách cvičení a jeho průběhu. Jako příklad je možné uvést východočeský časopis Jitřenka, který uvádí řadu jmen zahraničních vojenských pozorovatelů a dalších podrobností – včetně příprav na očekávanou návštěvu prezidenta T. G. Masaryka v Poličce, která se nakonec nekonala.
Závěrečného cvičení se zúčastnilo více než 30 000 vojáků (podle časopisu Jitřenka šlo o 30 000 mužů vojska a 1 400 důstojníků) se starší i nově zaváděnou výzbrojí.
Celé cvičení bylo filmováno armádními filmaři (kpt. Harna, kpt. Vyšín, npor. Kolář, ing. Chytrý) a z natočeného materiálu byl následně ve Fotooptickém referátu výzkumného a zkušebního oddělení MNO vyroben film „Armádní manévry Československé r. 1923 u Poličky“. Střižená hotová kopie filmu se po cvičení promítala, ale ve sbírce armádních filmů pozdějšího Památníku osvobození (PO) se neuvádí. Z natáčení se tu dochoval jen jediný materiál – tím byly čtyři svitky nahrubo střiženého hořlavého negativu obrazu. Ty jako součást filmových materiálů PO prodělávaly všechny následné peripetie Československa. Přečkaly v úkrytu nacistickou okupaci a po válce se vrátily do sbírek PO a následně VHÚ Praha.
V padesátých letech se za nejasných okolností dostaly s dalšími starými armádními filmovými záznamy PO do Československého armádního filmu, kde byly přes čtyřicet let uloženy v jeho archivu. Na rozdíl od jiných podobných filmů, které se tu občas využívaly při výrobě střihových dokumentů a byly proto kopírovány na bezpečný filmový materiál, se tento negativ nijak nezabezpečil. Nepostihl ho však ani rozklad a zůstal zde uložen v dobrém stavu.
V roce 1999 byl nemovitý a movitý majetek tehdy již Českého armádního filmu privatizován. To se sice netýkalo archivních materiálů, ale soukromé firmě to nebránilo v zadržení části jeho filmového archivu v privatizovaném objektu, včetně těchto čtyř svitků. Až po mimosoudním vyrovnání mohl být spolu s dalšími filmy odvezen na konci roku 2003 i tento jedinečný originální negativ do Agentury vojenských informací a služeb MO ČR (AVIS MO ČR), kde z něho byly následně vyrobeny bezpečné filmové kopie (provedeno filmovou laboratoří ve Zlíně a na Barrandově). Po zrušení AVIS MO ČR v roce 2008 převzal veškerý filmový materiál Vojenský historický ústav Praha.
Filmový záznam vojenského cvičení u Poličky v roce 1923 je mimořádně hodnotným obrazovým historickým dokumentem, který relativně obsáhle zachycuje československou armádu krátce po dokončení její unifikace. Zaznamenána je zde řada vojenských i civilních osobností. Dobře je dokumentována rovněž vojenská technika - jak starší, tak i nově zaváděná (stíhací letouny Aero A-18, tanky Renault FT-17). V rámci cvičení byly zkoušeny i některé prototypy – filmaři například zachytili oba nové prototypy obrněného automobilu Škoda PA-I. Unikátní jsou rovněž letecké záběry Poličky a okolí pořízené kapitánem Vyšínem.
Filmový záznam závěrečného cvičení u Poličky v roce 1923 patří do zlatého fondu VHÚ Praha.
Výrobce: Fotooptický referát výzkumného a zkušebního oddělení MNO, 1923
Tvůrci: kpt. Harna, kpt. Vyšín, npor. Kolář, ing. Chytrý
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, I. němá kopie, černobílá, 759 metrů (27 minut)
Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.