FUČÍK, Julius. Přijde Rudá armáda na pomoc?

FUČÍK, Julius. Přijde Rudá armáda na pomoc?

Otázka možnosti sovětské vojenské pomoci Československu v době mnichovské krize je dokonce i v současnosti živě diskutované téma. Ve své době se jí zabýval i Julius Fučík, levicový novinář a mýtická ikona komunistického odboje za druhé světové války. Konkrétně ve spisu Přijde Rudá armáda na pomoc? Ten vyšel během kritického roku 1938 v porovnání s dnešní dobou v těžko uvěřitelných čtrnácti vydáních.

V první části se Fučík pokouší rádoby seriózně analyzovat vojenský potenciál Rudé armády, ale nadpisy jednotlivých podkapitol jako:  Sovětské letectvo – nejsilnější na světě, Sovětská letadla létají nejdál a nejvýš nebo Tanky, které neznají překážek, víceméně napovídají, že se jedná spíše o nekritickou adoraci sovětských ozbrojených sil.

Druhá část – Fučíkova odpověď na titulní otázku je úvahou, která dochází k očekávatelné odpovědi. Komunisté ve druhé polovině 30. let přešli z rétoriky vymezující se všeobecně vůči prvorepublikovému politickému systému do pozic propagace spolupráce všech protifašistických sil. Tento obrat se mimo jiné opíral o tehdejší zahraniční politiku spolupráce Československa se Sovětským svazem v případě německé agrese. Sovětský svaz měl tedy dle Fučíka beze vší pochybnosti v případě ohrožení republiky nezištně přispěchat na pomoc. Pouze ale pod podmínkou, že o pomoc budou českoslovenští představitelé stát, tedy že se zbaví sil reakce, která by raději uvrhla vlastní lid do nacistického područí, než by si dala ohrozit svůj kapitalistický řád. Fučík v tomto ohledu útočí zejména na představitele čs. politické pravice – Agrární stranu a Národní sjednocení. Takovéto interpretační vzorce používala Komunistická strana i po roce 1945, kdy svalovala vinu za Mnichov – vedle západních buržoazií – hlavně na tuto prvorepublikovou „reakci“. Do ní po roce 1948 zahrnula i prezidenta Beneše a strany středolevého politického spektra.

Představovaná publikace je posledním vydáním Fučíkovy úvahy. Jak bylo pro komunistické spisky té doby typické, jednalo se o verzi upravovanou po konfiskaci. Některé Fučíkovy útoky na „reakční“ prvorepublikové strany donutily i ve 14. edici dobového cenzora k zásahu.  Brožuru vydal vlastním nákladem komunistický senátor František Nedvěd, který shodou okolností zemřel v témže roce jako Julius Fučík. Nikoliv však na berlínském popravišti, ale v sovětském exilu.

Knihu Vojenský historický ústav Praha zdigitalizoval a je on-line dostupná zde.

Citace:

FUČÍK, Julius. Přijde Rudá armáda na pomoc?. Praha: František Nedvěd, [1938]. 32 s.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…