Zcela výjimečné místo v tvorbě Josefa Šímy zaujímá soubor dvanácti akvarelů s ukázkami výzbroje československé armády v prvních letech její existence. Malby vznikly zřejmě na objednávku vedení tehdejšího Památníku odboje. Nejsou datovány, avšak lze se domnívat, že byly vytvořeny mezi léty 1920–1923. V literatuře, zabývající se Šímovou tvorbou, nejsou tato díla prakticky vůbec zmiňována. Kompozičně velice prostá akvarelová malba zachycuje dvě houfnice z provenience Škodových závodů. V pozadí je zobrazena obora se siluetou letohrádku Hvězda.
Autor akvarelu Josef Šíma (1891–1971) narukoval v roce 1915 jako velmi mladý na východní frontu. Poté byl převelen do slovinského Kobaridu, kde se účastnil těžkých bojů na straně rakousko-uherské armády. Po vážném onemocnění ledvin se již do válečných zákopů nevrátil. Věnoval se studiu techniky a v roce 1919 se podílel v rámci vojenské služby na obnově válkou zničené Haliče. Prakticky celý další život strávil Šíma ve Francii, kam odešel již v roce 1921. Jeho převážně surrealistickou tvorbu ovlivnilo přátelství s několika mladými francouzskými básníky, s nimiž založil v roce 1927 skupinu zvanou Vysoká hra (Le Grand Jeu). Ve třicátých letech tíhnul také k symbolismu a zpracování antických témat.
Papír, akvarel, 26 x 41 cm.
Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 1923.